3. Ročník - Kapitola 6. - Patronovo Zaklínadlo

573 31 11
                                    

Už byl čas vyrazit do sklepení, Harry, Hermiona a Neville si vzali své brašny a prošli portrétem Buclaté dámy. Vydali se poloprázdnými chodbami za profesorem lektvarů. O několik minut později zaklepali na dveře, které se vzápětí samy otevřely. Snape pracoval na několika lektvarech najednou, pozorovat ho, bylo jako poslouchat symfonii. Každý jeho pohyb byl velice úsporný a přitom pečlivý. Uplynula asi minuta, když lektvarista poprvé pozvedl svůj pohled na trojici Nebelvírů. „Jste tady právě v čas. Zrovna jsem dokončil první fázi vlkodlačích lektvarů. Našim úkolem bude přijít na správné množství a kombinaci fénixových slz. Každý se postavíme k jednomu z kotlíků a budeme se snažit vytvořit ten správný lektvar, který by byl schopný definitivně vyléčit to hrozné prokletí. Očekávám od vás naprostou koncentraci a chtěl bych, abyste si dělali poznámky o tom, jak slzy reagují s lektvarem a jak docílíte toho, aby se tato vzácná přísada správně spojila." Snape se postavil k jednomu z kotlíků a sám začal s experimentálním lektvarem jako první. Tři studenti okamžitě následovali jeho příkladu, a také se pustili do zdlouhavé práce, která vyžadovala naprosté soustředění. U každého kotlíku s bublající tekutinou ležel ručně psaný postup. Studenti si velmi uvědomovali nutnost naprostého soustředění, a tak se ponořili za hradby své nitrobrany. Harry věděl že se nesmí dopustit žádné chyby. Pronikl do své nitrobrany a zamířil ke svému magickému jádru, stejně jako to dělal, když se učil vidět magické podpisy. Hledal klidné útočiště, pro své naprostou pozornost. Netrvalo to dlouho a cítil, jak proniká do zlatého pulzujícího jádra. Nějakou dobu se nechával pohltit svojí magií, než konečně otevřel oči a pustil se do přípravy obtížného lektvaru. Hermiona, Neville, a dokonce i Snape na chvíli odložili svoji vlastní práci a s údivem vepsaným do tváří pozorovali mladého Pottera. Kromě toho že se naprosto izoloval od svého okolí a nereagoval na žádné hlasy a zvuky, se jeho stoprocentní soustředění přeneslo i do jeho očí, nyní žhnuli magií a zářili jasným smaragdovým světlem a kolem jeho těla byla vidět zlatavá mihotavá aura, kterou vyzařoval. „Slečno Grangerová, pane Longbottome, je tento jev u pana Pottera obvyklý?" „Ne pane, ještě jsme takto Harryho neviděli, můžeme vás ujistit že i pro nás to je něco nového." „Hermiona má pravdu pane profesore, ale myslím si, že se Harry pomocí své nitrobrany dostal až ke svému jádru. Jednou jsem měl dojem, že když se spojoval se svým jádrem, zářili mu oči, ale tohle je několikanásobně silnější." „On se umí spojit se svým jádrem?" „Ano pane, učil se to loni v létě, aby se naučil nějakou obtížnou schopnost, od té doby dokáže rozpoznávat magické podpisy kouzelníků, a když je například v místě kde je velké množství magie, jako například tady v bradavicích, vidí i se zavřenýma očima." „Kdo ho to proboha učil? To je schopnost, kterou nedokáže ani většina dospělých." „Pane, pokud nám slíbíte že to nikomu neprozradíte, tak vám to povíme. Víme dobře, že vám Harry důvěřuje na tolik, že se vám odhalil v celé své zlaté kráse, proto vám to můžeme říct, ale jen když nám dáte slib." Snape se podíval nejprve na Nevilla a pak na Hermionu, oba na něho upírali svůj pohled a čekali na odpověď. „Dobrá slibuji vám, že nikomu nic nevyzradím." „Dobře pane, povíme vám nějaké důležité věci z Harryho života. Začneme tím, kdo ho učil vidět, musíme se ale vrátit o dva roky nazpět, jistě jste si vědom toho, co bylo ukryto na naší škole." „Kámen Mudrců." Hermiona přikývla a pokračovala. „Nevím, jakou verzi jste slyšel, ale dovedu si představit, že Vám ředitel Brumbál řekl, že kámen, po domluvě s panem Flamelem, zničil. Je ale velice zajímavé, že pán Flamel pořád má kámen Mudrců, Harry ho zachránil a předal ho právoplatnému majiteli, profesorka McGonagallová tam zanechala jen kopii. Znepokojiví fakt je, že pán Brumbál řekl Nikolasovi, že kámen zničil Voldemort. Přitom profesorka McGonagallová odevzdala kopii řediteli." Snape na ní hleděl s rozevřenýma očima a pusou dokořán. „Buď jste vědma, nebo máte nečekané informace, které přesahují ty mé." Hermiona se ušklíbla a pokračovala. „Jak jsem řekla, Harry kámen vrátil zpět panu Flamelovi a ten ho za odměnu učil, a jedno z témat, které bylo součástí jeho studia byla právě i Sentiremagie, Harry se to učil celé léto, mimo jiné učební obory. Jsem si docela jistá, že bychom my tři a Luna Láskorádová byli schopní splnit už teď NKÚ." „Nepřeháníte trošku slečno Grangerová?" „Ne, pane profesore, nepřeháním a ohledně Harryho byste měl ještě vědět, že se už skoro rok učí pod vedením madam Pomfreyové. Určitě si musíte uvědomovat, jak umí být naše léčitelka přísná, ale Harry z jejich kurzů odchází vždy s dobrou náladou." „Poppy ho učí léčitelství?" „Ano, už dlouho, jak jsem vám právě řekla." Snape se znovu zadíval na Harryho který pracoval jako by byl v transu, jediné, co chlapec vnímal byl lektvar, přísady a postupy. Lektvarista musel potřást hlavou, aby zahnal příval otázek. „Pověste mi ještě něco o panu Potterovi slečno Grangerová." „Omlouvám se pane, ale ne, už tak jsem vám řekla víc, než bylo nutné, jestli se chcete něco dozvědět, budete se muset zeptat přímo jeho. Jen vám poradím, Harry vám musel nesmírně věřit, když vám odhalil jeho největší tajemství. Projevte mu důvěru a řekne vám víc, jsem o tom naprosto přesvědčená, ale musím vás předem upozornit, že se vám pravděpodobně nebude spousta věcí líbit a o to méně budou věrohodné, ale právě tyto zdánlivě nemožné věci jsou ty nejpravdivější, jaké kdy uslyšíte." S tím zanechala Hermiona Snapea se svými myšlenkami a sama se ponořila za brány nitrobrany a s plným soustředěním se i ona pustila do své práce, Neville následoval jejího příkladu a o několik minut později bylo v kabinetu profesora lektvarů slyšet jen podivné bublání, syčení a cinkání.

Harry Potter a TichošlápekKde žijí příběhy. Začni objevovat