I Need You boy ✅

12. Noční můra

*pohled Seokjina*

Už je večer a Taehyung okolo oběda odešel k sobě domů. Já si hned poté sednul s Jungkookem u kuchyňského stolu a trochu jsme si popovídali ohledně jeho vztahu s Taehyungem. Řekl jsem mu pár důležitých věcí a na něco se i zeptal. Asi po patnácti minutách  jsme skončili a já si dal něco na jídlo, protože jsem měl hlad. Kookie se Koukal na televizi a já se k němu pak přidal. Namjoona jsem zabavil tím, že si v mém pokoji prohlížel moje deníky, do kterých si píšu nesmyslné, ale někdy i důležité věci.

Teď je sedm hodin večer a pořád sedím u televize. Jungkook už dávno odešel do svého pokoje. Joon asi před půl hodinou přišel do kuchyně a začal něco vařit. Tak jsem se konečně zvedl ze sedačky a šel se kouknout do kuchyně, co vytváří.

„Co vaříš?" Zeptal jsem se a položil Namjoonovy ruku an rameno. Trochu se poklesl a koukl se na mě.

„Snažím se uvařit špagety.. Ale pořád jsou tvrdé a neměknou. Vařím je už patnáct minut" Řekl Joonie smutně a ukázal na těstoviny. Trochu jsme se zasmál a přišel ke sporáku.

„Namjoone.. nehoří ti oheň.." ukázal jsem na část sporáku kde oheň hořel, ale na straně kde měl špagety, nehořel. On si to uvědomil a zapnul oheň pod špagetami a ten druhy vypnul.

„Díky, jsem debil no.." Zasmál se Namjoon a opřel se o linku. Já ho poplácal po zádech a došel k ledničce. Vytáhl jsem nějakou boloňskou směs a položil ji na linku.

„Nejsi debil, to se stává každému.. A když už tu jsem, tak ti pomůžu to uvařit" Řekl jsem a vytáhl hrnec.

———

Všichni jsme se navečeřeli a já a Namjoon jsme u mě v pokoji. Já jsem u počítače a on leží na posteli a zkoumá svůj první mobilní telefon. V šuplíku jsem našel svůj starý telefon, tak jsem ho dal jemu.

„Hele, asi půjdu spát. Je pozdě a zítra jdu na brigádu. Chci se aspoň trochu vyspat." Vypnul jsem počítač, otočil jsem se na židli a zvedl se. Byl jsem už v pyžamu, a tak jsem si sedl na postel. Podíval jsem se na Joona.

„Jo promiň.. Už jdu. Dobrou noc" Řekl Namjoon a zvedl se z postele. Odešel z pokoje a zavřel za sebou dveře. Já si konečně lehl na postel a přes sebe jsem přehodil peřinu. Ještě jsem se koukl na mobil, a pak už šel spát.

———

Celý spocený jsem se probudil a vyšiloval. Zhluboka jsem dýchal a začal si uvědomovat, že je vše v pořádku a že už jsem v reálném světě. Oddychl jsem si a utřel si pot z čela. Nesnáším svoje noční můry... Koukl jsem se na mobil kolik je hodin a zjistil, že je něco po půl noci. Věděl jsem, že už pravděpodobně neusnu. Ale i tak, jsem si lehnul a zavřel oči.

Převaloval jsem se v posteli a rozhodl se znova kouknout na hodiny. Bylo půl druhé ráno. Uvědomil jsem si, že takhle fakt neusnu a tak, jsem začal přemýšlet. Měl jsem celkem žízeň, tak jsem vstal z postele a vyšel ze svého pokoje. Sešel jsem schody a vešel do kuchyně, kde jsem si nalil vodu do skleničky. Ihned jsem ji celou vypil a dal do dřezu. Koukl jsem se na sedačku kde spal Namjoon. Vypadalo to, že se mu spí dobře. Přišel jsem k sedačce a sedl si na kraj. Kouknul jsem se Joonovi na tvář a usmál se.

„Jak může být někdo tak nádherný.." Řekl jsem si pro sebe potichu. Jak se tak s Joonem poznávám, tak vím, že se mi líbí. Vím, že chci žít s člověkem, jako je on. Najednou mě napadlo si k němu lehnout. Na sedačce bylo ještě plno místa, ale celkem jsem se bál. Ale třeba bych konečně zase usnul. A tak jsem to udělal. Lehl jsem si vedle něj a přikryl se kusem peřiny. Ještě chvíli jsem mu koukal na tvář, a pak jsem už zavřel oči. Konečně jsem cítil, že začínám usínat. Po asi pěti minutách, když jsem už konečně spal, se stalo něco nečekaného. Namjoon si přes mě přehodil ruku a přitáhl si mě blíže. Byl jsem překvapený a zrychleně jsem mu dýchal do krku. Chytl mě za hlavu a přitáhl mě ještě blíže. Viděl jsem velké nic a ještě více mu dýchal do krku. Po chvíli zmatení jsem zavřel oči.

„Dobrou noc" Zašeptal najednou Joonie. Trochu jsem se lekl, ale hodlal jsem mu odpovědět.

„Dobrou.." Šeptl jsem a začal usínat...

Celou kapitolu jsem napsala u oční, protože typka byla slimák :)