28. To je teprve začátek

48 18 11
                                    

Deset let uteklo jako voda a Hope byla připravená, alespoň částečně na to naplnit svůj osud a stát se vlkodlakem, Nik byl však hodně proti a zabíjel všechny lidi, které by mohly její osud naplnit a Hayley mu pomáhala, moje snaha jim vysvětlit, že se takhle Malivora nezbaví byla marná. Caroline se ke mně sice snažila přidat, ale moje rodina je všude známá tím, že si prostě stojí za svých a to i v těch nejhorších situacích.

Přesto, že jsme pořád dokola mlela to samí, Niklaus nechtěl svému malému vlčkovi zničit život, nebo aspoň tak mi to opakoval pořád a pořád dokola a já se ho snažila jakkoliv uklidnit: „Hope bude mít mnohem míň komplikací, než ty nebo já. Mikael se nedozví o tom, že je z ní tribrid a upřímně i kdyby nic proti ní nezmůže, bude mnohem silnější, než mi všichni dohromady. Dokáže se o sebe postarat" on na mě zíral, ale potom odpověděl: „nechci aby moje vlče trpělo, když jsem se dozvěděl, že je Hayley těhotná, ani nevíš jak jsem v tu chvíli byl štěstím bez sebe" „ne ze začátku do byl, že to není možný" „no to sice jo, ale pak jsem měl radost" nad tím jsem se zasmála a do dveří přišla Hope: „co se tady řeší?" „kdo je zvědaví bude taky brzo starý můj vlčátko" odvětil ji Klaus „no to sice jo, ale MG říkal, že se bavíte o mně" dupla s nohou do země „MG? To je ten upír co sem nedávno přišel?" Zeptala jsem se a neteř mi na to přikývla a proto jsem pokračovala: „tak mi vyřiď, že pokud v tom bude pokračovat skončí s kůlem v srdci" „ale to přece neví fér... Udělal jsem jenom to oč mě žádala Hope" ozval se hlas za dveřmi „Ten kluk si dělá prdel že jo?" Začal podrážděně bratr a šel ke dveřím, kde otevřel a MG tam jenom tak překvapeně stál a zíral na Klause jak zuří a dle toho jak ho znám, nebýt tam Hope zaklepal by bačkorami.

Co je u toho nejhlavnější dost jasně mu to i řekl: „nevím co si myslíš, že když se montuješ do věcí původní rodiny, ale takový lidi z 98 % skončí někde na louce a ty máš štěstí, že je tady moje dcera, jinak by si byl jeden z nich" „Co si mám představit pod pojmem skončí na louce?" Rýpl si MC „Půjdeme někam kde není moje dcera a mile rád ti to převedu" „no já si myslím, že to není potřeba tati, on to pochopil jenom chce zkusit tvoji trpělivost" stoupla si těsně za něho Hope a dala mu ruku na rameno on její ruku chytl, neodpověděl, ale toho typka probodl pohledem. Byl přesvědčený, že není dobrý kamarád pro jeho malé vlče, ale to nebyl popravdě nikdo.

Mezitím co Niklaus přebýval se mnou ve škole zavolal Eliáš:

„No myslím si, že mám něco co se vám líbit nebude, jste tam oba?"

„že se ptáš? Jasně že jo..." odsekla jsem mu

„fajn musíme probrat něco důležitého, jsme na cestě" řekl a položil telefon

„Jsme? Jak to myslí, koho všeho má v plánu vzít?" otočila jsem na bratra

On pokrčil rameny a během chvilky přišel do školy Eliáš s Caroline, Hayley, Kolem, Finnem, Freyou, Rebekou, Damonem, Stefanem, Danem, Enzem, Keelin, Bonnie, Katherinou, Lexi, Anna i Marcel s jeho známým Joshem, Devina, ale i Olivie, Kai, Jeremy, Elena a jako poslední Sára. Když jsem viděla ten zástup lidí známých a méně známých lidí začala jsem stát s pusou dokořán dost stejný výraz měl i Niklaus, ani jeden jsme nečekali, že přijde tolik lidí, každou chvilku jsem otevřela pusu, jako bych chtěla něco říct, ale nezmohla jsme na nic to stejný bratr, když viděl Eliáš se podíval na naše zmatené tváře a s obavou v očích promluvil: „no vím, že to vypadá divně a já taky neměl v plánu, aby šlo tolik upírů, ale musel jsem nabrat armádu a navíc tyhle lidi tu mají děti" „já ti rozumím, ale co se děje?" řekla jsem s Klausem najednou. „No něco se rozhodně děje a vím jistě, že se to nikomu líbit nebude" potom se zarazil podíval se mým směrem a pokračoval: „ty nic necítíš jak je to možný?" Téměř hned mi došlo, co má na mysli: „Ne, ne, ne jenom to ne, že ne?" „Rád bych řekl, že ne, jenže bohužel, ale jak to, že necítíš její magii?" Otázal se Kol „to taky nevím, nedokážu to uhodnout co se stalo, nechápu proč ji necítím. Beztak něco plánuje a nějak se jí povedlo zablokovat naše propojení" zamyslela jsem se a Nik pokračoval: „ta blonďatá mrcha by se neobjevila bez plánu, rozhodně má něco za lubem. Jenom teď musíme zjistit co přesně" „Matka rozhodně, nenechá nic náhodě." Řekl Finn s lehkým naštváním v hlase. Finnovi jsem přikývla a dodala jsem: „Přesně tak, všechno je tohle vzniklo kvůli tomu, že podvedla Mikaela hned dvakrát. Přesto, že Mikael po Nikovi šel od roku 1 004 jenom protože si spustil kletbu a několik let později, protože já až v roce 1864" „jo měla si hodně velkou vůli a upřímně řečeno všichni jsme tě považovali za tu nejsilnější z nás. My zabíjeli a ty si nás zastavovala ... bylo to něco co nešlo pochopit, protože si druhá nejmladší. Ovšem na celé té situaci je smutná jedna věc, já považoval Mikaela za otce a on se ke mně otočil zády a zabodl mi obrovskou dýku do zad a to jenom obrazně" Sotva to Klaus dořekl hlas se mu zlomil. Freya se zamyslela: „já si Mikaela pamatuju jako malá holčička, vždycky mu na mě záleželo, byl to otec plný pochopení a lásky. Já nemám ponětí co se s ním stalo" „Máš pravdu takový náš otec byl, ale ve chvíli kdy Niklaus nechal zabít Henrika něco se v něm zlomilo. Esther z nás udělala původní upíry pomocí krve dvojnice Tatiani a my začali toužit po krvi všeho druhu" začal vysvětlovat Finn.

Deník upíra [OPRAVUJE SE]Where stories live. Discover now