Deník upíra [OPRAVUJE SE]

15. Tajemství odhaleno

Téměř hned po škole jsme se vydali ke Caroline domů, přesně tak jak jsme se domluvili, Kol trval na tom, že půjde s námi a sice jsem se ho snažila přemluvit, ale můj bráška prostě neposlouchá, netrvala to dlouho a my tři jsme dorazili k ní domů.

Mezi dveřmi byla vidět Liz, která vypadala jakoby by prošla drtičkou, než jsme stačila zareagovat zjistila jsem, že nemůžu překročit práh bytu, když začalo jít do tuhého zaslechla jsem hlas, který říká: „Na co čekáte, vy nemůžete dál?" „Co si udělal mámě tati?" ozval se hlas Caroline, která se nedokázala koukat na mámu, jak trpí „no to nevím ... je čas pozvat tvoje kamarády dál, ve sklepě je další monstrum, které saje krev" prohlásil klidně Bill „koho by tam mohl mít?" „netuším, ale jakmile překročíme práh, jsme nahraný co když má sporýš?" zeptal se Kol opatrně „no, tak jsme původní upíří sporýš nám nic neudělá ..." „jasně sestro, mluv prosím za sebe, já spal téměř 100 let a úplně imunní nejsem" „pojďte dál, prosím ... potřebuju vaši pomoc" ozvala se Liz a v tu chvíli jsem se podívala na brášku, který přikývl na souhlas. Společně jsme překročili práh a začínala akce: zachraň Liz, jenže pak jsme si všimli, že Billovi, všechno vyšlo přesně podle plánu a má nás tam kde chtěl mít.

Měli jsme pocit jako by jsme spadli rovnou do pasti, ale nebylo cesty zpět a to hned z několika důvodu: Caroline mě potřebuje a to samé ten upír, který je dole ve sklepení, měla jsem jasný cíl, jenže otázka zní, jak ji dosáhnout, nenápadně jsme se podívala na Kola a ten ihned pochopil co v plánu mám, proto se rozhodl, že Caroline otce zabaví.

Využila jsem ihned té příležitosti a v bolestech jsme se změnila na Vlka, bolelo to a fakt že hodně, ale jenom tak jsem mohla pomoc, když jsem se proměnila, nenápadně jsem se vyplížila do sklepení, kde byl vysáván život z mojí přítelkyně Lexi. Neváhala jsem ani vteřinu a před jejíma očima jsem se postavila zase na nohy: „Lexi, holka moje je mi to moc líto, tohle jsem rozhodně nechtěla, jak se cítíš?" „Viky si to ty? Dostaň mě prosím odtud, co nejdřív"

Než jsem ji stihla odpovědět přišel Bill se svojí dcerou a mým bratrem a bez špetky soucitu řekl: „Jak si se sem dostala?" „prostě jsem přišla..." pokrčila jsem rameny, ale on se nechal odradit: „mám tady zabezpečení, proti upíří rychlosti, takže jak si se sem dostala?" „Bille teď ti položím otázku já: kdo řekl, že jsem sem šla jako upír?" „Cože?!" Sarkasticky jsme se na něho usmála a pokračovala: „propust moji kamarádku" „Ty ji znáš? Zajímavé ... Kolik upírů je ještě ve městě a nemůžu uvěřit, že moje dcera patří mezi tyhle bestie ..." „Bestie? Tohle si o mě myslíš?" „ne broučku tohle si myslím i upírech a ty si jedna z nich..." „Páni je mi z toho fakt na nic, takže podle téhle logiky máš rád svoji dceru, ale nemáš rád upíry? Paní mnohem víc, než dokázal Matt, tleskám" odsekla jsem naprosto chladně „Matt? To je ten mladý kluk co umřel..." „no asi to tak vypadá" „Co se mu stalo?" „Umřel, protože ho někdo zabil s upíří krvi v těle a on se pak nenapil" to způsobilo, že se Bill zarazil a začal zírat s otevřenou pusou, ale nakonec se zeptal: „Jak je možný, můžete na slunce?" „Díky prstenu" odsekl Kol, než stačil Bill něco namítnout, bratr se na mě podíval a já věděla, že to je signál, jak zabavit Caroline otce. Bez váhání jsem se proměnila ve vlka a šla rovnou za Lexi na židli, protože byla přivázaná, když to Bill uviděl prohlásil: „Co jsi zač?" Překousla jsem kamarádce provaz a následně se proměnila zpátky.

Podívala jsem se na Billa s výsměchem: „jsem hybrid a tohle je moje rodina drahý Bille, necháš moje přátelé na pokoji" „to znamená, že si na půl upír a napůl vlkodlak?" „páni, tleskám, fakt ti to pálí, ale teď je čas jít..." Ale on se rozhodl, že pustí ventilátory sporýš, tím můj bráška, Lexi i Caroline se zhroutili na podlahu a přesto, že jsem odolávala nakonec to skolilo i mě.