Deník upíra [OPRAVUJE SE]

11. Útok

Upozornění tento příběh obsahuju můj sen, proto čtěte dál s opatrností ....

Užívali jsme si pohodu a vítězství tím, že jsou Mikael a Ester definitivně pryč. Burbon se šířil žaludkem dost rychle a zanedlouho každý z nás byl na odpis. Úplně nám do karet nehrálo, že druhý den je škola a když ráno zazvonil budík, nejradši bych ho vyhodila z okna a nešla nikam, na druhou stranu slib je slib a ten je potřeba držet ať, už mi John věří nebo ne, chci Elenu z nějakého důvodu zachránit a to přesto, že mi vzala Damona ... Ne nemám tušení co to je a, už vůbec nevím proč to tak mám, ale jedním jsem si jistá, dost se k sobě hodí.

Každopádně všichni jsme spali v jednom domě a ráno jsme se vydali do školy, cestou nás zastavil John, který šel s námi a mně bylo jasné, že zase máme speciální hodinu sním. Po zazvonění, přišel Rick i s Johnem „věděla jsem to" odsekla a jsem a John pokrčil nos a bez váhání mi odsekl: „Viktorie Mikaelsnová, slyšel jsem, že někdo zabil Esther a Mikaela. Víš to je vlastně důvod, proč jsem tady" „opravdu Johne? Kdopak tě pozval?" „dva detektivové, až z Los Angeles" „z Los Angeles?" „přesně tak" „no tak daleko to není, pokud letěli letadlem, netrvalo jim to déle, než 1 hodinu a 6 minut" „jak to víš?" zasmála jsem se a s výsměchem mu řekla: „no tak Johne je řeč a Los Angeles" „dobře, takže co o tom, víš?" „o Ester a Mikaelovi?" přikývnul „co přesně by si chtěl vědět? Znám je ... vlastně znala jsem se celý život" „je pravda co se říká, že to byli tvoje rodiče?" „jak tohle souvisí s vyšetřováním? Ale pokud potřebuješ odpověď, ano byli to moje rodiče" „proč nejsi smutná? Já myslel, že si přestala s vypnutím emocí" „nejsou vypnutý" „tak proč tě to netrápí?" „co přesně by mě mělo trápit, můj rádoby příteli? Měla by mě trápit smrt člověka co ze mě udělala monstrum? Smrt člověka co se mě snažil dostat na dno? Nebo snad smrt člověka, co mě celý život ponižoval a topil mne v žalu a nenechal mě přemýšlet? Umíš si představit jaké to bylo? Ne neumíš, protože vlastní dceři si nakukal, že jsi její strýc" v tom John ztuhnul došlo mu, že tohle téma přehnal a porušil, tak můj slib o mlčenlivost, když se na mě podíval jenom jsem pokrčila rameny „co tím myslí?" zeptala se opatrně Elena „má pravdu jsem tvůj otec Eleno" „cože?" zarazila se „já je mi to moc líto ... hlavně to, že si se to dozvěděla takhle" „jak to, že to ona ví a já ne?" „s Viktorií se znám roky, takže já měl něco na ni a ona na mě, když si se narodila, tohle město se hemžilo upíry, tak jsem je potřeboval vyhladit, přesto jsem s jedním z nich uzavřel dohodu: „pokud nebudeš strkat nos do mých věcí a nenarušíš moje soukromý neřeknu tvé dceři, že zrovna ty si její otec" „páni Johne smekám, ten slib si pamatuješ a přesto si ho narušil... a vsadím se, že si pamatuješ i tu část co jsem ti slíbila naposledy" namíchala jsem se do rozhovoru a Elena ukázala za sebe prstem: „takže počkej... ty si uzavřel dohodu s ní?" udivila se Elena „ta ona má jméno a ano uzavřel dohodu semnou" „co myslíš tou druhou dohodou?" „že tě ochráním za každou cenu a teď nemyslím jenom, protože si další Petrová" „Takže mě chráníš?" Otázala se, ale já se rozhodla být toxická: „No to je dobrá otázka chráním?" „Prosím Viky..." Zaškemral John, mezitím můj výsměch pokračoval: „Viky? Páni ty si asi hodně zoufalý ... pochybuju, že máš tak dobrou náladu abys mi tak řekl, takže další důvod je jediný bojíš se co jí udělá Niklaus, až se dozví že není pod mojí ochranou ..." „prosím ne" „ale ano, máš v očích strach Johne" cítila jsem se že má navrch „udělám cokoliv" „no tak na to je decentně pozdě, moji část dohody si porušil, takže naše dohoda padá, ale vím že Nik jí neublíží" „jak to myslíš??" „víš Nik si našel jistou známost a díky ní začal být citlivější, tak moc jak jsem ho dlouho neviděla, vypadá že jsou spolu šťastný a já jsem šťastná za ně" usmála jsem se na Car a ona se na mě usmála zpátky „co tím chceš říct?" to už jsem nevydržela a zakroutila jsem mu krkem, tak že spadnul na zem „ty si ho zabila?" šokovaně hleděl Rick „ne, jenom uspala má prsten" „tak to je super" rezignovaně dodal, když se John probudil vypadal dost naštvaně „ty si mě právě zabila?" „ne já tě uspala" „jinak řečeno zabila si mě" „neměl si mě tak vytáčet a dost otázek" v tom se ozvalo hlášení, že musíme okamžitě do tělocvičny, že je tam něco co nás zaručeně bude zajímat.