Deník upíra [OPRAVUJE SE]

18. Vítej na vysoké

Je to tady prázdniny jsou oficiálně vtahu, i když pořád ne úplně stále mám pár dní, než se s holkami půjdu na vysokou a já tyhle dny mám v plánu užít na plno, slíbila jsem malému bráškovi, že mi pomůžu sbalit pár věcí. Vypadal hodně natěšeně, protože za tu dobu co zná tu dívku jménem Devina se hodně změnil, už není takový sobec a jo sice si pořád vytváří vlastní pravidla, ale kdo to nedělá? Každopádně Devina souhlasila, že se s Kolem přestěhuje poblíž města, aby mu byla neustále na blízku, přestal mít obavy, že nedodělá poslední rok. Devině pomáhala balit Camille, která se rozhodla přemoct svoji nechuť vůči upírům, hlavně ve chvíli kdy se stala jedním z nás, zkoumala co všechno zmůže s myslí druhých a vypadala, že si to narámně užívá. Balení netrvalo nijak zvláště dlouho, než někdo stačil kdokoliv říct ba dokonce protestovat, nakonec se podařilo zabalit plný kufr.

Co se Hayley týče vypadala, že každou chvilku porodí a já byla fakt upřímně šťastná, neboť mám naději, že naše rodina bude konečně nějak fungovat, ne že by nefungovala, ale je tam pořád ten pocit zrady a přesto, že mě a Nika zrazovali nejvíc roky jdou dál a já jsem člověk, no vlastně hybrid, co odpouští, ale nezapomenu jenom tak, někdy jsem přemýšlela, že si nechám vymazat paměť, ale kdo ví jak by to všechno dopadlo? Zas a opět v mojí hlavě byl zmatek, tak jako pokaždé.

Z Myšlenek mě vytrhla Caroline: „Viky? viky?! Viky?!!" „Dobře, dobře poslouchám, co se stalo, stalo se něco?" „podívej se na mě a to pořádně, třeba si všimneš něčeho zvláštního. Nemám tušení co to je? Takhle nikam nemůžu a jak je to vůbec možný?" otočila jsem na ni a měla břicho, jako by byla v těhotenství, snad další dobu, než Hayley. Nevypadlo ze mě absolutně nic jenom jsem na ni zírala s vytřeštěnými oči a pusou dokořán, Caroline to očividně znervózňovalo a moje zírání přerušila: „tak řekni něco!!!" „Kai ... Zabil svoji sestru a vypadalo to že je těhotná, musel je do tebe přenést" „je?" „jsou tam dvě děti, ale myslím, že Rick by to měl vědět ..." odsekla jsem Caroline a ona souhlasila, bylo dobré že mezitím co já se zabývala myšlenkami se nějak všichni vypařili, sice divný, ale zkrátka dobrý, poněvadž to znamenalo, že máme volný průběh zavolat, komukoliv a nikdo nás u toho nebude vyrušovat ...

Rick to téměř okamžitě zvednul:
„Ahoj stalo se něco, řekni že nic víc nestalo... Ne jenom, že jsem přišel o ženu ... No teda skoro, ale svoje dvě dcery nemám"
"Dobře Ricku poslyš zpomal, nejdříve mi řekni, jak si skoro přišel o ženu?"
„Zdá se že věděla, že její bratr přijde a vzala si upíři krev, ale děti nemá"
„chceš říct, že prochází přeměnou?"
„ne přeměnu jsem dokončila ..." Ozval se z telefonu Jo hlas
„Dobře, no každopádně voláme, aby jsme řekli, že Kai děti nezabil jsou v Caroline"
„Cože?" Ozvali se oba najednou
„přesně jak Viky řekla, ale já musím na Vysokou nevím co mám dělat"
„no já se zabil s upíři krvi taky, takže je ze mě upír stejně jako z moji skoro ženy, ale musíme to nějak vyřešit, můžete přijet do Mystic Falls?"
„Pokud to nevíš, Caroline úplně ne, ale já tam budu za 3 h a 15 minut, pokud se to nebude mít zpoždění nebo s náma nespadne letadlo"
Rick se suše zasmál a ukončili jsme hovor, dál jsem se tím nějak zvlášť nechtěla, prostě, že by to bylo asi potřeba.

Téměř hned po skončení hovoru přišel Kol, Devina a Camille. Společně jsme my tři byli připravený vyrazit do Mystic Falls. zatím co Hayley s Caroline si užívali společný den v posteli. Co se Camille týče začala řešit záhadu nad smrtí jejího strýce a Aurora chtěla plán jak se zbavit bratra, sice mi to k ní vůbec nesedělo, ale svět je zvláštní místo. 

Pak jsme vyrazili na letadlo a jakmile jsme dorazili do Mystic Falls na letišti čekalo pár známých včetně Anny, která tam před pár dny přijela a vlastně hlavní důvod proč jsem sem jelo, bylo abych se rozloučila s Bonnie, která chce s Enzem procestovat svět. Když jsem ji zahlédla můj pohled směřoval spíš na Enza, pokud chce udělat to so si myslím, že chce, rozhodně nebude mít Sheila radost. Chvilku na mě zíral nepochopeně, ale zároveň mu to nějaké době došlo, jeho pohled byl nejednou z nechápavého výrazu změněn na, jak to víš? Netečně jsem pokrčila rameny, však to je víc než jasný. Anna se taky tvářila jako mistrně světa a já z nějakého důvodu byla ráda, že ji vidím. Místo prostého slova ahoj jsem všechny s nadšením objala, první mi přišla pod ruku Lexi a Katharina srdečně jsem je objala.