LXVII.

443 54 5
                                    

  6.12.1976.

  Regulus se s ostatními opatrně plížil pod pláštěm k vrbě mlátičce. Mohli ještě vidět madam Pomfreyovou, která zrovna odcházela od vrby odcházela.

  Když byla dostatečně vzdálená, Peter se ve své krysí podobě rozběhl dotknout kmene.

  Vrba mlátička sebou přestala cukat a byl z ní na chvíli pouze obyčejný strom.

  Všichni chlapci tak mohli vklouznout do chodby, která vedla do Chroptící chýše.

  ,,Tohle se mi nikdy neomrzí," zazubil se Sirius.

  Regulus nad ním jen zavrtěl hlavou. Sirius měl divnou úchylku na adrenalin. Bylo to strašný. Každou chvíli ho někdo musel zarazit, aby se nazabil.

  ,,Tak jdeme," popohnal je Peter. ,,Chudák Remus je tam sám."

  Dostali se tedy až ke dveřím, které vedli přímo k Removi. Ten ležel na posteli a nepřítomně zíral do stropu.

  ,,Remiiii," skočil k němu Sirius a pevně ho objal.

  Regulus se zašklebil a posadil se na zem společně s Peterem a Jamesem.

  ,,Jak to jde, Náměsíčníku?" zeptal se opatrně James.

  Remus, kterého Sirius úspěšně zalehl se usmál. ,,Docela dobře. Říkám si, že vydržím tohle a potom budou už klidné Vánoce."

  Regulus poznal, že ačkoliv řekl, že mu je dobře, není. Musela ho bolet hlava, protože měl zavřené oči a pravděpodobně už začínal mít křeče.

  ,,Můžete něco povídat?" pobídl je prosebně Remus. ,,Je lepší, když se můžu na něco soustředit."

  ,,Oh, já jsem slyšel věci!" vyjekl nadšeně Peter. ,,Mary říkala, že slyšela Snapea tvrdit, že má holku."

  James se začal smát. ,,Možná tak imaginární."

  ,,To není všechno," zarazil jeho posouvání Peter. ,,Říkal, že je strašně hezká a proto se rozešel s Lily."

  ,,Ale Lily s ním nikdy nechodila," zamračil se Regulus.

  ,,No jo, vydrž," protočil očima Peter.
,,To se tedy dostalo až k Lily a ta byla pěkně vytočená, protože Snapea brala jako kamaráda. Teda do minulé roku, než se stal ten incident."

  Peter narážel na to, když se Lily zastala Snapea, protože ho James pověsil vzhůru nohama, protože ho viděl uřknout Reguluse, což zase neviděla Lily. Bylo to celé komplikované a nakonec Snape řekl Lily, že je mudlovská šmejdka a ta mu dala pořádnou pecku.

  Z Regulusova pohledu to vlastně bylo docela vtipné, až na to, jak moc to ranilo Lily.

  Zavřela se na celý den do koupelny a nikoho k ní nechtěla pustit. Nakonec se k ní ale dostal Remus a donutil jí se sebrat a ukázat Snapeovi, že jí na něm a jeho názorech nezáleží.

  ,,A pamatujete si, jak za ním pořád létaly ty divný mušky?"

  ,,To byla Lily!" vyjekl fascinovaně Sirius. ,,Věděl jsem, že v té holce je kousek poberty! Že jo Reme. Reme?"

  Všichni se zaměřili na Remuse, který pevně tisknul oči k sobě a v pěstích držel matraci postele.

  ,,Musíte se přeměnit, už je čas," řekl jim těžce.
 
  Hned na to tady stáli jelen, pes, krysa a kočka.

  Sirius seděl hned vedle postele a sledoval jak se Remus svíjí v křečích.

  Regulus tuhle část nenáviděl. Bylo to jako sledovat někoho pod mučící kledbou a nemoci to nijak zastavit. Připomínalo mu to jejich starý domov.

  Remusovo tělo se postupně přetvořovalo a všichni to bolestně pozorovali.

  Nikdo z nich nechtěl, aby Remus musel procházet takovou bolestí a vadilo jim, že nemůžou udělat nic jiného, než přečkat úplněk s ním.

  Z Remusova křiku se brzy stalo pouze kňučení. Na zemi teď ležel unavený vlkodlak.

  Sirius k němu opatrně přistoupil a šťouchnul do něj čumákem. Byl ale opatrný, protože, ačkoliv ho měl Remus v lásce i ve vlkodlačí podobě, už se stalo, že po něm vyjel.

  Regulus z toho vinil jejich hloupé hádky. Kdyby se před úplňkem nehádali, byl si jistý, že by se nic nestalo.

  Tentokrát měl vlkodlak hravou náladu. Honili se všichni navzájem po celé chýši.

  Byla to klidná noc. Už dlouho takovou neměli, protože Remus byl strašně náladový a vrčel na každého, kdo se k němu moc přiblížil.

  Sirius to asi bral jako výzvu, protože byl jediný, kdo zkoušel Removu trpělivost a snažil se být mu co nejblíž.

  Vlkodlak to nakonec vzdal a nechal Siriuse ležet vedle sebe.

  Bylo to nechutně hezký.

  Reg byl rád, že je Sirius konečně šťastný. Ačkoliv teď musel do pokoje pokaždé vstupovat opatrně a nejlépe mít ještě někoho před sebou, protože byl ještě teď traumatizovaný z toho, co předtím viděl, byl rád že se tihle dva konečně našli.

  Sirius už ho aspoň neotravoval na každém kroku.

  Remus ho vlastně zachránil.

  Regulus si až teď uvědomil, že by měl Remusovi poděkovat. Asi mu pošle huláka, aby se aspoň všichni pobavili.

  Jo, přesně to udělá. Co nejdřív. Možná hned zítra. Tedy až potom, co mu skončí studijní kroužek.

KRVEZRÁDCEKde žijí příběhy. Začni objevovat