KRVEZRÁDCE

XXI.

3.1.1974.

Regulus postával před dveřmi do sálku a čekal na Pandoru. Měli sraz rovnou na místě. Regulusovi se tam nechtělo. Vždycky musí mluvit s ostatními a to mu nedělá dobře.

,,Reggie!" objevila se u něj Pandora a objala ho.

,,Ahoj, sluší ti to," usmál se Regulus. Pandora na tom byla jediné pozitivum. Měla na sobě barevné šaty, které vypadali jako spoustu látek sešitých k sobě. Jenže Pandora to na sobě dokázala vždycky udělat elegantní. Opravdu vypadala dobře.

,,Děkuji!" zazubila se. ,,Slyšela jsem, že nám Křiklan chce představit nové členy! Nechápu teda, jak to funguje s jeho vybíráním studentů, ale budiž."

Regulus pokrčil rameny. ,,Vzal i Jamese. Hrozně si stěžoval, ale pak mu došlo, že vlastně bude moct sedět u Lily a zlepšilo mu to náladu."

,,A já vím, že se tam dostala taky Amy. Ta od vás."

Regulus kývnul. Amy byla docela fajn. Nikdy mu nedělala problémy a občas si s ním povídala v knihovně. Spíš oba mluvila a Rsgulus poslouchal.

,,Máš ji rád, ne? Viděl jsem vás párkrát mluvit."

,,Je fajn," pokrčil Reg rameny.

Pandora se usmála a vzala ho za ruku.
,,Tak jdeme, ať nejsme poslední."

Oba se rozešli směrem do sálku.

,,Pandora, Regulus," objevil se u nich okamžitě Křiklan. ,,Rád vás oba vidím. Máme tady pár nových členů, jak jistě víte. Představím je u večeře, myslím ale že už je stejně znáte. Tak se zatím bavte."

,,Dobře pane profesore," odpověděli oba najednou.

,,Támhle je James, tak za ním zatím jdi. Já jenom skočím říct Amélii, že jsem tady."

Regulus se tedy rozešel přímo k jeho příteli.

,,Regulusi! No sláva. Kde máš Pandoru?"

,,Šla se ohlásit nějakým kamarádkám. Otázka je, jestli jsi v pořádku?" prohlédl si jeho ruce, které si nervózně prohrávali s knoflíky u košile.

James vydechl. ,,Asi se cítím docela divně? Já nevím, jenom je tady hodně chytrých lidí a pak já."

Regulus zavrtěl hlavou. ,,Vůbec s tímhle nezačínej. Pamatuješ, jak ti Remus vysvětloval tvojí inteligenci?"

James neochotně kývl. Remus mu celou hodinu vštěpoval do hlavy, že není úplně blbej a kdyby se učil, tak je mnohem lepší jak celá třída.

,,Výborně, chceš si to snad zopakovat?"

,,Jen to ne pro Merlina. Myslel jsem, že budu brečet."

Regulus se zasmál. ,,No jo, Remus to umí."

,,Nazdárek pánové," objevila se u nich Pandora. ,,Jamesi, chce s tebou mluvit Křiklan."

James kývl a rozešel se profesorovým směrem.

,,A ty jdeš se mnou! Budeme se trochu socializovat," začala ho táhnout k lidem.

,,Pandoro!" vyjekl Regulus. ,,To ne! Nesouhlasím s ničím, co jsi teď řekla."

Pandora se jen zasmála a zastavila se u skupinky lidí v jejich věku.

,,Merde," zanadával potichu.

,,Pandoro!" zazubila se blondýnka, o které Regulus věděl, že je starší. ,,Vědeš k nám mladšího Blacka?"

,,Jo, tohle je Regulus," představila ho a Regulus rozpačitě zamával.

,,Konečně se s náma trochu bavíš. Minulý rok jsi byl fakt nevýrazný. Ale typuju, že to byl šok. Byl jsi nejmladší alespoň za posledních sedm let."

Regulus si nebyl jistý, jak odpovědět a tak se jen usmál a pokrčil rameny.

,,Není moc výřečný," zasmála se nějaká jiná dívka.

Regulus už teď litoval, že se Pandoře nevytrhl.

,,Má přednosti někde jinde," vzala ho Pandora kolem ramen.

Skupinka naštěstí začala mluvit o lektvarech, takže Regulus mohl vydechnout, protože pozornost nebyla na něm. Stále se ale necítil dobře mezi tak velkou skupinou lidí.

,,Uděláme kompromis bereš? Je očividné, že tu nechceš být a já mám stejné pocity."

Regulus se podíval na hnědovlasého kluka, který na něj promluvil. Jeho tvář si rychle spojil i se jménem a kolejí.

,,Ty jsi Evan, že?"

Chlapec kývl. ,,Chceš teda zmizet?"

Regulus kývl.

,,Tak jdeme. Zašijeme se na záchodech. Nikdo tam stejně nechodí, takže tam budeme po většinu času sami."

Regulus se za ním rozešel. Šli v tichosti, než se dostali na záchody.

Tady Regulus vyskočil na umyvadla a pozoroval Evana, který si sedl na zem.

,,Dotáhla tě sem Pandora, co?" zeptal se ho Evan.

,,Ne tak úplně. Není slušné nepřijmout pozvání. Jen mě dotáhla mezi tu skupinu," pokrčil rameny.

,,Já jsem tady jenom kvůli Bartymu. Chce abych byl víc mezi lidmi," protočil očima. ,,Mě to tady ale nebaví."

,,To mě taky ne," souhlasil Regulus.
,,Docela mě to okrádá o čas a taky jsou tady někdy divný lidi."

,,Hodně dávných lidí," zasmál se Evan.

Oba si spolu povídali celý večer. Regulus tak pomalu, ale jistě získával nového přítele. Evan byl chápavý člověk a vyhovoval Regulusovi, protože se zbytečně na nic neptal a vždycky šel rovnou na věc. Líbily se jim stejné knihy a hodiny. Měl spoustu společných věcí a jejich jediným, ale obrovským, rozdílem byla červená a zelená kravata.