LXIII.

438 48 6
                                    

26.8.1976

  Regulus seděl u sebe v pokoji a četl si knihu, když uslyšel ťukání na sklo. Překvapeně vzhlédl a spatřil jemu velmi známou sovu. Sovu jeho otce.

  Chvíli jen pohledem hypnotizoval zvíře, než se odhodlal a otevřel okno. Sova mu vhodila dopis a hned odletěla.

  Regulus byl rád, že nečekala na odpověď. Pravděpodobně by se nedočkala.

  Chvíli hleděl na erb jejich rodiny, který byl na pečeti a poté ho zlomil.

  Nemohlo se nic stát. Orion mu teď mohl maximálně tak vyhrožovat a to bylo Regulusovi jedno. Zjistil, že se k Potterovým jen tak nikdo nedostane, což ho uklidňovalo.

  Zhluboka se nadechl, než se dal do čtení.

  Regulusi,
nejsem si jist, kde přesně se ty a tvůj bratr nacházíte, ačkoliv mám své podezření. Doufám, že jste v pořádku, ať jste kdekoliv. Nemusíte se strachovat o to, že si pro vás vaše matka přijde, má teď svých problémů dost. Píšu jen proto, abych ti vrátit to, co ti pravém náleží. Oba víme, že můj čas se blíží a kdyby to mělo zůstat na tvé matce, nikdy bys z toho nic neviděl. Trezor 215.
  Orion Black

  Regulus chvíli civěl na dopis a klíček, který přišel s ním. Chvíli přemýšlel, co přesně by v tom trezoru mělo být, než mu to docvaklo.

  Minulé léto se domlouval s otcem, jestli by mu nemohl zařídit trezor. Dostával pár galeonů za každý článek, který napsal a poslal po Pandoře. Řekl mu tehdy přesně co dělá, protože nemělo cenu vymýšlet si nějaké hlouposti. Oriona to nijak zvlášť nezajímalo.

  Regulus si byl jistý, že už se mu tam něco málo nástřádalo, což bylo fajn. Budou si moct se Siriusem koupit učebnice, aniž by tím obtěžovali Potterovi.

  Věděl taky o Orionově zdraví. Jejich otec se pohyboval někde na okraji života a smrti. Nikdy nebyl dost zdravý, aby žil normálně, ale nikdy nebyl ani moc nemocný, aby umíral.

  To se teď pravděpodobně změnilo.

  Reg si povzdechl a vydal se za Siriusem. Měl by o tom taky vědět, vzhledem k tomu, že to je jejich biologický otec.

***
  ,,Nico!" zazubil se Regulus a objal svého přítele.

  ,,Reggie, strašně jsi mi chyběl tyhle prázdniny. Co se stalo?"

  ,,Vypadli jsme odtamtud," zazubil se Reg. ,,Zdrhli jsme."

  Nico několikrát zamrkal. ,,Jakože od vašich rodičů?"

  ,,Ne z Bradavic," protočil očima Reg.
,,Jasně, že od rodičů."

  ,,A máte kde být? Nejste nikde na ulici, že ne."

  ,,Neměj strach, jsme u Jamese. Jeho rodiče jsou strašně milí. Asi jako tvoje máma."

  Nico se zazubil. ,,To je fajn. Jsem rád, že už je vám líp," objal Reguluse znovu.

  Poté se dali do řeči o všem, co si ještě nenapsali. Nico mluvil o baletu a o mudlovské muzice, kterou Regulus zas tak dobře neznal. Regulus mu zase povídal o magii a o tom, co všechno tyhle prázdniny zažil.

  ,,Někoho vídám," přiznal Nico po chvíli.

  Regulus se na něj překvapeně podíval.
,,Jako... vztah?"

  ,,Jo ale ne. Ještě nejsme tak daleko. Ona je ale úplně skvělá. Někdy tě s ní seznámím," usmál se zasněně Nico.

  Regulus se taky usmál, než se zarazil.
,,Moment, ona? Jako holka?"

  Nico chvíli mlčel. ,,Já se v tom sám taky moc nevyznám, ale není to jedno? Proč by se ti nemohly líbit holky i kluci?"

  Regulus nad tím chvíli přemýšlel. Pandora by teď řekla nějaký zvláštní fakt o zvířatech, které to mají stejně, ale on moc nevěděl jak reagovat. Nemohl se do Nica vcítit, takže nevěděl jaké to je.

  Možná měl Nico ale pravdu. Proč by to nešlo? Každému se líbí něco jiného a jestli má Nico rád kluky i holky Regulus ho v tom podpoří. Od toho jsou přece přátelé.

  ,,Jak jste se poznali?" zeptal se nakonec.

  Nico vzhlédnul. ,,Tobě to je jedno?"

  Regulus pokrčil rameny. ,,Nemám ti co mluvit do toho jak se cítíš a pokud jsi šťastný pak jsem rád. Takže jak jste se poznali?"

  ,,No, pomáhal jsem odnést naší sousedce nákup a když jsem se vracel, spadl jsem ze schodů. Cestou jsem sejmul i Marion. Tak jsme se poznali a prostě to tak nějak vyplynulo. Bylo to vlastně docela vtipný když to vezmeš kolem a kolem..."

  Nicolas tak mluvil ještě půl hodiny a Regulusovi nezbylo nic jiného než kývnul hlavou.

  Láska mu přišla pěkně divná.

  Omlouvám se, že jsem v neděli nic nevydala. Moc jsem to nestíhala. Teď už bych se zase měla vrátit do normálu, takže kapitoly budou vycházet ve středu a v neděli.😊
Přežije zbytek týdne!
Linda

 

KRVEZRÁDCEKde žijí příběhy. Začni objevovat