KRVEZRÁDCE

XI.

1.9.1973

Regulus byl šťastný. Mířil přímo do bradavic s partou jeho nejlepších přátel a bez strachu.

Poslouchal Jamesovo brebentění, Peterovo mlaskání a Remusovo pobrukovaní nad knížkou. Taky musel poslouchat Siriusovo stížnosti, jak život není fér.

James totiž přes prázdniny vytáhl a přerostl Siriuse o pěknou půl hlavu. Peter dorovnal Siriusovo výšku a Remus byl kapitola sama o sobě. Regulus si mezi nima připadal hodně malej, a Sirius pravděpodobně taky.

,,Jak to vůbec bylo u vás?" nahodil James po nějaké chvíli směrem k Siriusovi.

Regulus předpokládal, že na facku z nádraží zapomněl, za což byl Merlinovi vděčný.

,,Ale znáš to, trochu výčitek, trochu hádek, sem tam nějaká zábava, prostě normální," zazubil se Sirius.

Regulus kývl, aby potvrdil pravdivost slov svého bratra, přestože vynechával velmi důležitá místa, čímž byli tresty jejich matky.

Regulus ucítil, jak do něj někdo štouchnul a otočil se vedle na Remuse, který mu ukazoval odstavec v knize.

,,Celý svět je jeviště a všichni lidé jsou jenom herci." Remus četl další ze Shakespearových citátů. Regulus u něj našel aspoň dvě knížky, kde byly citáty slavných osobností.

,,To sedí," zašeptal Remusovi Regulus.

,,Souhlasím," odpověděl Remus stejně tiše, jako on.

Bavili se spolu o knížkách často. Někdy mu něco doporučil Remus, jindy zas Regulus jemu.

,,A už to začíná," povzdechl si dramaticky James.

Remus s Regulusem vzhlédli.

,,Nejsme tady ani deset minut a oni už čtou oba," pokračoval.

Regulus protočil očima nad jeho blbostí.

,,A teď si vem, že já s tím musím žít i o prázdninách!" přidal se k němu Sirius.

Regulus přestal poslouchat jejich další vylévání srdce a radši se začal soustředit na Remusovu knížku.

,,Čteš se mnou?" zeptal se ještě Remus a když Regulus kývl, postrčil knížku blíž k němu.

Společně četli většinu cesty, když se zrovna nemuseli zapojit do nějaké praštěné hry s ostatními.

Všech pět se tak brzy dostalo do Bradavic.