Vzestup z popela [YouTube Multiverse]

Past na druhou

Jak už je vám všem jasné, zločinci Fizimu se uprchnout podařilo. Jeho crew vše poslušně zařídila. Pomohla Fizimu ven, a obstarala Morrymu vysílačku, aby věděl, co se kde venku šustne. To víte, dokážou být i schopní, když mají ty správné instrukce. Co se jim však nepovedlo, bylo zahlazení stop. Zkrátka zapomněli no, z toho se hned nestřílí. Zatím.

Fizi tedy sesbíral celou svoji crew, a vydal se plnit slib, který dal Morrymu. Pomstít se Vetusovi. Morry nebyl konkrétní, asi ho nic nenapadalo, a tak nechal veškerou iniciativu Fizimu. A ten se dal do práce. Vyrazil do domu, kde Nikolas přebýval, takže do Morryho sídla v lese (drogového doupěte ve sklepě se Nikolas samozřejmě zbavil).

Nic netušící Nikolas si toho dne vesele broukal . Byl krásný den, on si mohl dělat co se mu zlíbilo, a navíc čekal návštěvu. Trochu neobvyklou návštěvu.

Věřte tomu nebo ne, ale Nikolas má za kamarády ptáky. A ne, nejsou to Vitaa s docentem. Jsou to poštovní holubi z vesnice za lesem, a kupodivu dokáží dělat skvělou společnost. Když dostanou zrní, vyvrkají vám všemožné drby z vesnice a okolí, co za svých letů nad stromy pochytili.

Holubi umí mluvit? No ovšem, to vám Autor neřekl. Normální smrtelníci jejich vrkání neporozumí, ovšem Nikolas ví až moc dobře, co říkají. Je to dar, a nebo je tu velká šance, že si Nikolas něco šlehl, ale nechme toho.

„Tak co je nového Stevene?" otázal se Nikolas jednoho ze svých holubích přátel, když se usadil na gauči v obývacím pokoji.
„Vážně? Tak to rád slyším."
Usrkl z hrnku s černou kávou a jemně přikyvoval.

Holub Steven nakláněl svou hlavou na všechny strany a po Nikolasovi tak zvláštně pokukoval. Ten si toho hned všiml.

„Co se děje?" podivil se Nikolas.
„Tohle normálně neděláš....jsi vůbec Steven?"

Holub zavrkal a přelétl z konferenčního stolku na dřevěné zábradlí u schodiště. Nikolas se vydal za ním, a když Steven odmítl cokoliv dalšího naznačit, vydal se pomalými kroky Nikolas nahoru do patra.

„Vrků vrků vrků vrků, já tě dobře slyším vlku," ozvalo se zezdola. Byl to snad Steven?

Nikolas se zarazil.
„Někdo mluvil o vlkovi?"

„To jen zašustilo křoví!" ozvalo se hned za ním. Nikolas se bleskurychle otočil. Nebyl to Steven, ale Fizicrew! Snažili se k němu domů dostat oknem.

„STEVENEEE, STEVENE POMOC, MÁME V BARÁKU PŘÍŠERY!" zakřičel Nikolas a v panice strčil Fiziho sápajícího se do okna dolů. Okno hned na to zabarikádoval a seběhl zpět do přízemí. Tam už však čekal Domča (nespleťte si ho s panem docentem děcka).

„Vypadněte! Teď už je to náš dům!" zahučel. Hulvát.

Nikolas se proti němu rozeběhl a strčil ho do otevřeného sklepa, kde ho zamkl. Na vteřinu si oddechl, hned na to však začal panikařit.
„Co budu dělat? Je jich moc! A hemží se jak krysy!"

„Kdo je u tebe krysa ty kryso?!" zařval Domča zpoza dveří.
„FIZI! FIZI SLYŠÍŠ MĚ? CO BUDEME DĚLAT TEĎ?"

„Fizi, notak, Fizi vstávej. Šéfe Fizi, máme krizi." třásl se svým šéfem Víťa. Ten pád z okna mu neprospěl.

„Předejte velení Humimu, já se k vám přidám," zahuhlal rozlámaně Fizi ze země.

„Provedu," zasalutoval Víťa.
„Humi! Co navrhuješ Humi?"

„Vykouříme ho!" řekl Humi vůdcovsky.
„Ale nemáme oheň.. zapomeňte na to... vyrazíme dveře!"
Tohle by už zabrat mohlo.

Víta už se chystal pomoci, ovšem Humi jedním chvatem dveře vyrazil.
„Jdeme," zavelel.

Nikolas tohle čekal, a než byste řekli švec, po celém domě tekla voda. Vetus zapnul všechny kohoutky naplno. Rozhodl se totiž Fizicrew vyhnat vodou.
„A máte to. To jsem to vymyslel," pochválil se.

Steven, který mu seděl na rameni se tomu nestačil divit. Jako vážně vytopil vlastní barák?

Tohle Nikolasovi nedošlo.

„Náš dům!" zanaříkal Víťa.

„Není váš!" osočil se na něj Nikolas.

„Ale tvůj taky ne. A navíc, Morry nám to tu dal na starosti!" vrátil mu to Dom.

„TOHLE SI UKLIDÍŠ." ozval se ve dveřích Fizi.
Konečně se mu podařilo postavit na nohy.
„CHYŤTE TU KRYSU!"

„Kdo si myslíš že jsem?! Nějaká služka?" vyhrkl naštvaně Nikolas.

„Služka je moc kontroverzní," zamyslel se nad tím Humi.
„Ty jsi teď naše Popelka."