Hlubina rudých očí

-6-

Ucítil jsem zvláštní vůni, která vycházela z toho skrčka. Čuchal jsem a nechtěně se dotkl jeho krku. Mírně se zachvěl, ale to teplo, které z něho šlo bylo opravdu příjemné. Trochu jsem se připlazil, se zbytkem svého těla k jeho chvějícímu se tělu, až jsem byl celý pod jeho trikem. Zrychleně dýchal a jeho srdce bilo opravdu rychle. Pomalinku jsem se plazil po jeho těle, abych si našel správnou polohu. „Mami, dnes Kyle narazil do Jacka“ „toho měňavce hada?“ začali mezi sebou mluvit a já pochopil, že je to konverzace jejich matky a bratra toho skrčka. „Jo, minule jsem ti o něm říkal“ „Vím, který to je. Kyle, drž se od něj dál“ „já vím mami. Ale mě nepřijde, že by byl zlý“ promluvil ten skrček a já se přestal úplně hýbat. „Dobře víš, že hadi a vrány prostě spolu nemohou vycházet“ odfrkla jejich matka a zněla naštvaně. „Ne všichni hadi jsou zlý. Jen proto, že jsme měňavci vrány ještě neznamená, že by nám něco udělal, nebo snad jo?“ jeho srdce bilo jinou rychlostí a tělo se začalo mírně potit. „Kyle, nebuď drzý. Hadi většinou nejsou společenský typ.“ Prohodil můj blbý spolužák a já měl chuť ho zabít, i přesto, že má pravdu. „Henry musíš na něj dávat ve škole pozor“ „Jasně mami.“ „Jak jsou na tom vlastně jeho rodiče? Má sourozence? Je jich tu víc? Jestli ano, měla bych vám pořídit něco na obranu“ začala hysterčit jejich matka a já začal svoje tělo utahovat.

Mamka začala přemýšlet nad tím, jak jsou ti měňavci hadů nebezpeční, ale jsou takoví možná jen proto, že je všichni rychle soudí. Leon, který byl pod mým rolákem začal utahovat svoje tělo a mě malinko škrtit. Zdá se, že má malé tělo, ale přesto se dokázal dvakrát obmotat okolo mého hrudníku. Mamka s Henrym si začali mezi sebou něco povídat a já vzal nenápadně stehno z talíře a dal si ho pod triko. Stisk a tlak okolo mého hrudníku pomalu mizel. Musel jsem to držet, jinak bych zasral oblečení, a to se pak těžko vysvětluje. Po pár vteřinách se Leon opět začal hýbat. Já stehno vytáhl z pod trika a položil na talíř. „Kyle, to už si to snědl?“ optala se mamka a vytřeštěnýma očima. Taky na to hledím, jako na svatý hrob. Mírně se usměji a trochu se podrbu na hlavě. „Jo, měl jsem velký hlad“ a stále mám. Ten prcek pod trikem se přestal hýbat, jakmile se opět obtočil kolem mého krku. Dojedl jsem zbytek své porce, uklidil po všech nádobí a vydal se do pokoje, kde jsem se zamknul. Sundal jsem mikinu, pak rolák a podíval se do zrcadla, který je v rohu pokoje. Spokojeně oddechuje. „Nevím proč si každý myslí, že hadi jsou zlý“ řekl jsem spíše sobě a posadil se na postel.

„Nevím proč si každý myslí, že hadi jsou zlý“ uslyšel jsem hlas prcka a malinko otevřel oči. Zvednul jsem hlavu a pozoroval jeho tvář. Mírně se na mě otočil a malinko se usmál. „Přijdeš mi děsně roztomilý, ne jako nebezpečné zvíře“ podrbal mě pod branou a já slastí zavřel oči. Oči jsem ihned vykulil, jakmile jsem si uvědomil, co to vlastně dělám. Hlavou jsem cuknul a zakroutil hlavou. Obmotal jsem se z jeho krku a rychle z něho slezl. Různě jsem se kroutil na posteli, abych ze sebe sundal ten jeho pach. Jenže… je tady všude.

Slezl z mého krku a začal se překrucovat jako žížala. Nenápadně jsem vytáhl mobil a nahrál si to. Mobil jsem opět odložil a lehl si na postel, nebo aspoň na část, kde se tolik nekroutil. Nějakou záhadou se mi začali zavírat oči a já se propadal do tmy.

Jeho pach nechtěl zmizet, tak jsem se přestal kroutit, jako kdybych měl křeč a rozhlédl se po pokoji. Mírně se mi točila hlava. Přestala se mi místnost točit a já hledal pohledem prcka. Ležel vedle mě na posteli a spokojeně oddechoval. „Takže ty si taky měňavec“ pověděl jsem a já ucítil, že jsem opět v plné síle. Proměnil jsem se opět v člověka a pozoroval ho v lidské formě. Na to, že je to měňavec vrány, má opravdu dobré myšlení. Nebo spíše jiné než ostatní z jeho druhu. Rukou jsem mu odsunul pramen vlasů z jeho tváře. Seděl jsem takhle a nadále ho pozoroval dalších pár hodin. Nemohl jsem odsunout zrak.