BACKROOMS

Pátrání

Paní Odrazová obdržela další fotografie z onoho anonymního účtu. Na těch fotografiích byla opět její dcera, živá a zdravá ve společnosti toho chlapce, Ríši, s jehož matkou se již setkala. Oba byli viděni opět v té růžové místnosti. Na jedné fotografii byla jen její dcera malující si nějaké podivné strašidlo, kterému ale dělala mašličky. Na jiných byla k vidění s tím klukem. Obvykle u jídla nebo jak si něco studují na telefonech. Oba se zdáli být v pořádku, a dokonce spokojení. I tak ale nevěřila, že by její dcera utekla s nějakým klukem, a teď s ním žila v jakémsi růžovém doupěti. Podle všeho měla mobil u sebe, jenže když se jí pokoušela volat, spojení bylo ihned přerušeno. Zprávy se neodeslaly. Jako kdyby jí nebylo možné napsat. Odepsala tedy do toho chatu:

,, Prosím, ať jste kdokoli, řekněte mi, kde je moje dcera." Zpráva ale nebyla doručena. Jako kdyby ten chat fungoval jen jednosměrně. Byla s těmi zprávami na policii. A policie se snažila vystopovat ten profil pomocí IP adresy. Ale to, s čím policie přišla, jí šokovalo. Profil nebylo možné vystopovat. Stopa IP adresy jako kdyby... neexistovala. Ten profil podle všeho neexistoval. Jako kdyby zprávy chodily z místa, které neexistuje. Opět kontaktovala paní Samkovou...

Paní Samková právě vyskládávala nákup z auta, když si na ulici naproti všimla známé postavy. Okamžitě k chlapci přiskočila a chytla ho za límec.

,, Nikolasi!" Vyštěkla.

,, Pa...paní Samková. Dobrý den. Co to děláte?" Nechápal Nikolas, kamarád jejího syna.

,, Poslouchej mě dobře, Nikolasi." Řekla důrazně. ,, Já nevěřím, že o mém synovi nic nevíš. Buď mi hezky všechno řekneš, nebo přísahám, že tě na místě zabiju. Já nemám co ztratit, Nikolasi. Přišla jsem o dítě. Naposled byl viděn u tebe. Tak mi koukej hezky rychle říct celou pravdu!"

,, Ale já opravdu nic nevím!" Vřískal Nikolas. A to, co vím, jsem už řekl doktorům i policii mockrát!"

,, Já nevěřím té tvé historce, že se propadl zdí. Co jste mu udělali? Kde teď je?"

,, Nic jsme mu neudělali! Byl to můj kámoš! Teda...paní Samková, nebudu vás obelhávat a předstírat pláč a hrát na vás divadýlko, jak mi strašně chybí, a jak moc pro mě znamenal, protože tak to není, sice mi na něm zase tak moc nezáleželo, ale...neublížil bych mu! Co by mě k tomu vedlo? Nic bych mu neudělal. Já nevím, co se stalo." Paní Samková popadla Nikolase a zapadla s ním do domu.

,, Ty jeden zbohatlickej rozmazlenej prevíte! Jestli odsud chceš odejít živej, řekneš mi pravdu." Přimáčkla ho ke zdi. ,, je mi jedno, že skončím v base! Já už víc ztratit nemůžu!"

,, Do...dobře! Já vám všechno řeknu!" Skoro se rozbrečel Nikolas. ,, Já bych vám to chtěl říct,  strašně moc! Ale nebudete mi to věřit!" Nikolasovi skutečně vyhrkly z očí slzy. ,, Já se tak strašně bál! Pořád se bojím! Když vím, co jsem viděl! Já nejsem blázen, přísahám! Už jsem si to odpykal dost. Ale já jsem jim řekl pravdu. To Melánie mi zakázala to říkat! A bohužel měla pravdu. Je to celý strašně šílený. Ale já nejsem cvok, nemůžu přece být! Proto jsem vám přeposlal tu zprávu! Je to al celý hrozně divný!" Paní Samková Nikolase pustila, když v něm konečně viděla jen vyděšeného mladého kluka.

,, Tak mi to pověz. Pojď, sedni si k tomu. Jen mi prosím řekni pravdu. Nechtěla jsem tě děsit. Musíš mě pochopit. Jsem matka. A jsem zoufalá. Ríšu už jsem oplakala, a pak přišly ty zprávy."

,, Jo, to divný video z toho prý neexistujícího účtu. Přišlo mi to na facebook. A prej ne jenom mě, ale i matce tý holky, která je tam taky."