Po nějaké době, se na povrchu měsíce objevili další lodě.
Nyní však pod znakem Galaktického Impéria.
Zatím co vojáci prohledávali okolí, jedna osoba se vydala pomalu ale jistým krokem k vraku lodi.
Byla silně položena, a nebylo to jen tím že se na ní podepsal zub času a podnebí.
Zřítila se z příliš velké výšky a nikdo se nesnažil této hrozbě vyhnout, došlo mu že museli mít poškozené motory a únikové moduly použít nemohli.
Kráčel dál, dokud se před ním neobjevili hroby vojáků kterým kdysi jako Anakin Skywalker velel.
V čele byla Rexova helma, dokonale ji poznal neboť si pamatoval lesk nadšení v jeho očích když mu oznamoval onu radostnou zprávu.
Že se vrací.
Jeho bývalá padawanka se vrátila alespoň na okamžik, a on ji opět nechal odejít.
Jenže tentokrát navždy.
Slíbil že neopustí aby ji někdo ublížil.
Jenže to byl on, kdo ji ublížil.
Kdo dovolil aby se to stalo.
Prsty zvedl ze země tak známý meč a aktivoval ho, jen proto aby naposledy spatřil bravu jeho čepele.
,,Ahsoko," vydechl její jméno a tím to činem se s ní naposledy rozloučil.
Tribunál, loď která ji měla doručit k němu se pro ní stala hrobem.
Deaktivovat meč, pevně jej sevřel v roce a naposledy se podíval na helmu svého přítele.
Bylo to naposledy kdy se podíval skrze svou helmu jako Anakin, ten který je zklamal.
Zvedl hlavu k nebi, na kterém kroužil neznámý pták.
Uvnitr cítil jako by ho znal, jako by ho už někde viděl.
Ale nemohl si vzpomenout kde.
Možná to bylo tím, že ten kdo na něj hleděl kdysi, už vlastně neexistoval.
ČTEŠ
I přes moře hvězd ✅
Science FictionKdyž se válka blížila ke konci, ani jeden nevěřil ba nedoufal že by se ještě někdy mohli setkat. On byl pouhý voják, jeden z mnoha, postradatelný a přesto i svým způsob výjimečný. Ona byla kdysi také vojákem, přesto že jí mnozí tvrdili něco zcela ji...
