Kapitola XXVIII.

15 3 0
                                    

Jeho hlas byl chladný.

Ten hlas byl tak drsný a na rozdíl od něj potřebovala všechno, co jí zbylo, aby při jeho zvuku nevykřikla bolestí.

Rexi...co ti udělali?

,,Tuhle hru stejně dobře nehrajeme, Tano," řekl, když pomalu vstoupil do místnosti s vytaženými blastery.
 ,,Zradil jsi republiku. Teď zaplatíš tu nejvyšší cenu. Opravdu sis myslela, že nebudu vědět, kam půjdeš?"

Nedalo se to poslouchat. 

Nebyl při smyslech.

 Ani jednomu z nich neprospělo pokusit se pochopit programování tohoto čipu. 

Když se Rex posunul dále do místnosti, začala tiše klouzat opačným směrem, ke dveřím.

Nevadí, že byl dost chytrý na to, aby to zapečetil dveře. Mohla se dostatečně soustředit na zamykací mechanismus pomocí Síly, aby ho zas odemkla?

Ne. Chtělo by to příliš mnoho soustředění, soustředění, které v přítomném okamžiku prostě neměla. 

Musela ho rozptýlit.

Rexi, zavolala na něj přes Sílu, přes jejich pouto, myslím, že vím, co se děje.

,,Drž se z mé hlavy, Jedi!" vyštěkl a divoce máchal blastery prostorem při hledání cíle.

Bolelo to...slyšet, jak ji odsuzoval jako nepřítele...slyšet slova, která se v poslední době vrhla na Maula a teď na ni střílel. I když věděla, že to ve skutečnosti nebyl on... přesto to bolelo.

Viděl jsem zprávu o Fivesovi. Není to tvoje chyba! pokračovala v pronikání jeho i její bolesti. Byli jste naprogramováni. Vaše mysl byla změněna, abyste to udělali, když jste byli velmi mladí.

,,Přestaň se přede mnou skrývat!" zavrčel, ale pak mu k hlavě putovala ruka, když ho na krátko zasáhla bolest. Přes stěnu statické elektřiny zachytila ​​záblesky vzpomínek, které na něj zaútočily.

Pocit její v jeho náručí...je to ...

Jemná síla jejích rtů proti jeho.

Opojný dech jejího hlasu v jeho uších, když křičela rozkoší.

,,Ne, ne," zavrčel a zakňučel a ona ani za svůj život nedokázala říct, která verze to je.

,,Mohu ti pomoci," řekla nahlas, přitahována jeho agónií.

,,Nepotřebuji tvou pomoc! " křičel a křičel, když divoce vystřelil směrem k jejímu hlasu. 

Když se znovu přitiskl ke stěně a zoufale zavrtěl hlavou, rychle se dostala na druhou stranu místnosti a schovala se za ovládací panel. 

,,Nechci slyšet tvoj lži!"

Znáš mě,Rexi, řekla mu přes Sílu a bojovala se svou touhou jít za ním, nechtěně vytáhnout ten program. Sám jsi to řekl. Věděl jsi, co bych udělala. A musíš vědět, že bych ti nikdy neublížila. Raději bych zemřela, než abych ti ublížila.

,,Raději zemřu. Raději zemřu," opakoval a mumlal jako zoufalou mantru. 
,,Ne! Jsi lhářka! Zradila jsi nás!"

,,Víš, že to není pravda. Ty to víš! Jsi víc než tento rozkaz. Vím, že s tím můžeš bojovat!

,,,Zatraceně - pojď ven! "

Znovu vystřelil, ale tentokrát úmyslně a jeho taktika vyšla.

Ahsoka ucítila varování Síly, aby odvrátila výstřel a donutila ji odejít z úkrytu.

Její světelný meč se aktivoval právě včas, aby odvrátil výboj přehřáté plazmy pryč z ovládání dveří. Práce kolem zničených ovládacích prvků byl čas, který neměla.

Ale teď Rex a Ahsoka stáli proti sobě znovu, blastery vytažené a světelné meče aktivované.

,,Takže tohle je to, k čemu to všechno dopadne," řekl Rex.
,,Kdo z nás je rychlejší?"

,,Oba známe odpověď na tuto otázku," řekla, když si všimla jeho rukou, aniž by odvrátila pohled od jeho tváře v přilbě.

Znovu se začala třást.

Bojoval.

Nějaká jeho část bojovala s tím, co se děje.

,,Ale na tom nezáleží...protože ti neublíží. Nikdy."

Poté, co to řekla, deaktivovala oba své světelné meče a hodila je na podlahu mezi ně.

Rex se stále třásl a mířil na ni, ale stále nevystřelil.
,,Když myslíš-"

,,Maul říkal, že mě viděl, jak k tobě zvedám své zbraně, a já jsem mu řekla, že to není možné. Dnes se stalo příliš mnoho, co by mělo být nemožné. Takže mu nedovolím, aby měl pravdu. Bez ohledu na to, co bys mohl udělat  Rexi, už nikdy k tobě nepozvednu své světelné meče."

Třásl se, mumlal si pro sebe.

Zpočátku nerozuměla slovům, ale brzy začala být jasná.

,,Dobří vojáci plní rozkazy... spíše umírají... dobří vojáci plní rozkazy... spíše umírají... dobří vojáci- plní- rozkazy! "

Plakal.

Slyšela to v jeho hlase, slyšela, jak se mu mezi slovy zadrhával dech. Pak náhle zaklonil hlavu a zakřičel – zvuk takové úzkosti a naprostého zoufalství, že prakticky cítila, jak jí rve srdce.

,,Raději bych zemřel, než abych byl součástí toho, co jsem udělal.

Vybral bych si tvůj život před svým."

,,Rexi-"

,,Vždy tě budu chránit. Vždy. Promiň mi to."

Pak otočil blaster na sebe a vystřelil.

,,Ne!" zaječela přes zvuk blasterové palby.

Ahsoka zareagovala dřív, než si to vůbec uvědomovala, a s náhlou silou své hrůzy ho odhodila proti vzdálené zdi. Když se zhroutil na palubu, rozběhla se k němu, ani si nebyla jistá, jestli je to dost bezpečné.

Ne, prosím, ne, prosila tiše, když klesla na kolena vedle něj, prsty se jí třásly, když zvedla jeho helmu z hlavy...jen aby si vydechla čirou úlevou, když viděla, že jeho tvář je poskvrněna ničím jiným než stopy jeho slz.

Stihla to včas.

Střela minula.




Už se opravdu, pomalu blížíme k samému konci.
A před námi už je jen pouhých 8 kapitol 😁

I přes moře hvězd ✅Onde histórias criam vida. Descubra agora