I přes moře hvězd ✅

Kapitola XXXI.

Věděl, že jeho hněv není zaměřen na Ahsoku. 

Ještě víc ho zlobilo, že se na ni nemůže zlobit, že jim celé tohle utrpení úplně ukradlo všechno,  i kontrolu. 

Byl naštvaný, že se osud spiknul, aby ho postavil do pozice, která vyžadovala, aby si vybral mezi životem Ahsoky a životem jeho bratrů.

Volba, která vůbec nebyla na výběr... protože už si vybral. 

Vždy ji ochránil...vybral si její život před svým...a nade vším ostatním, jak se zdálo. 

Protože všechno ostatní, v co kdy věřil, se mu hroutilo pod nohama rychleji, než tomu dával smysl.

Zachránila ho před tím, aby si vzal život. Ale teď-

Loď se kolem nich prudce otřásla, když se blížili k řídicí budce hangáru, a málem ho srazila z nohou.

,,Ach, ten zvuk se mi nelíbí," zasténal těsně předtím, než vtrhli do kabiny, čímž rychle přivedl všechny uvnitř do bezvědomí, než se přiblížil k hlavnímu panelu.

,,Dveře hangáru jsou zapečetěné. Všechno mají zamčené," poznamenal a podíval se od panelu dolů do potemnělého hangáru. 
,,Kdyby se nás nepokoušeli zabít, byl bych na ně hrdý."

,,R7, začněte odemykat dveře na pozici 12," nařídila Ahsoka astromechovi a následovala rozkazy pro ostatní. 
,,Cheep, připrav raketoplán. GG, zjisti, co se stalo s lodí."

Droidi rychle udělali, co žádala. A jakkoli to bylo znepokojivé, GG netrvalo dlouho, než se vrátil s odpovědí.

,,Co tím myslíš, že je hyperpohon offline?" zeptal se Rex v reakci na GGovo zmatené vysvětlení, když pokračoval, situace nebyla jasnější. 
,,Zničený? Je úplně pryč? "

V odpovědi GG vytáhl mapu s podrobnostmi o jejich aktuální poloze.

 I bez toho si všichni byli dobře vědomi toho, kde je zničený hyperpohon zanechá.

 Otřáslo se tím, jak byla loď vytažena z hyperprostoru, a k neštěstí pro všechny na palubě k neplánovanému poklesu došlo v přímém kurzu s Měsícem.

,,Jsme chyceni v gravitačním poli toho měsíce," poznamenal lakonicky, když si prohlížel mapu.

 Z toho nebylo východisko.

,,R7, otevřete hlavní dveře hangáru," řekla Ahsoka droidovi.

R7 rychle vyhověl, a pokud by Rex nebyl donucen téměř zavraždit ženu, kterou miloval, ty dveře by se otevřely by se nejděsivějšímu pohledu, jaký dnes viděl.

Tribunál byl na kolizním kurzu s Měsícem. Loď se rozpadala a padala a nebylo možné ji zastavit.

,,Musíme se odtud dostat," zamumlala Ahsoka.

,,Máš štěstí s těmi dveřmi?" Rex stiskl R7, který stále tvrdě pracoval.

,,A raketoplán?" zeptala se Ahsoka Cheepa, který zapípal vzrušením, když se R7 konečně podařilo otevřít dveře.

,,Je tady!" poukázala, když se dveře hangáru 12 otevřely.

Ale sotva byl raketoplán odhalen, otevřely se také dveře na několika dalších hangárech, což umožnilo kádr po kádru klonových vojáků proudit z úkrytu a ven na podlahu hlavního hangáru.

,,Čekali na nás," povzdechl si v zoufalství, když sledoval, jak se jeho vlastní muži rychle přesouvají do formace mezi ně a jejich jedinou naději na útěk. A v jejich čele byl Jesse.

Jesse, který sotva před pár hodinami gratuloval jemu a Ahsoce, ho škádlil, jako by byli zase jen pár kadetů... teď byl připravený je bez váhání odpálit.

Jak se to stalo?

,,Tak co budeme dělat?" slyšel, jak se ptá a jeho hlas začal panikou stoupat. 
,,Probojovat se k raketoplánu?"

Ahsoka vydechla frustrací a smutkem a zavrtěla hlavou. ,,Je jich příliš mnoho. Kromě toho...nechci jim ublížit," přiznala, když se na něj ohlédla.

Rex ztuhl, když se na ni zaraženě podíval. 

Chystali se ji zabít! 

Nechala to jen tak? 

Ne.

 Nechtěl to dovolit.

Nepřežil to, k čemu ho málem přinutili ... jen se dívat, jak takhle umírá !

,,Nerad ti to říkám...ale je jim to jedno! " zavrčel na ni a hlas se mu zvýšil v zoufalství. 

,,Tato loď klesá a ti vojáci, moji bratři...jsou ochotni zemřít a vzít s sebou tebe i mě !" vykřikl a hlas se na konci chvěl. 

Jak ji mohl přimět pochopit? 

Jak by mohl, když ani on tomu nerozuměla?

Ale Ahsoka od něj ani jednou neodvrátila zrak, když řádil.

 Její oči nabízely lásku a soucit, když se dívala do jeho, a v jejich poutu cítil klidné, jisté porozumění, pocit útěchy. 

Teprve když sáhla po jeho helmě, ucítil, jak mu po tváři tiše stékají slzy.

Trochu sebou škubl, když ucítil, jak si ve své dlani vzala jeho tvář.

Nepokoušela se vyhnout jeho pohledu, jen tam stála a jediným palcem pohladila tvář po které stékali slzy...a sakra, ale on si nemohl si pomoct, aby se do toho jemného doteku nenaklonil.

,,Jsi dobrý voják Rexi," řekla mu, když konečně zvedl oči k jejím.

,,Stejně jako každý z těch mužů tam dole. Možná jsou ochotni zemřít, ale já nejsem ta, kdo je zabije. A není fér žádat, abys tím byl ty. Nikdy by sis to neodpustil. Udělal jsi to pro mě na Mandalore, tak to teď dělám já pro tebe."

Už stokrát by si dnešek neodpustil.

Bylo tedy lepší nechat to skončit?

Předpokládal, že se dokáže vypořádat s tím, že je to jeho poslední pohled. Zvedl ruku, aby přikryl její, pomalu otočil hlavu, aby políbil dlaň její ruky.

Hvězdy, ale on ji tak miloval. Proč to poznal až teď, když jejich životy měly být zničeny?

,,Takže...my se prostě vzdáme?" zeptal se, když na ni vzhlédl, sundal její ruku z tváře, i když ji stále držel.

,,Přiznat porážku? Je to tak?"

,,Ne," řekla, jako by to byla ta nejvzdálenější věc, na kterou myslela.

,,No, nevidím žádnou jinou možnost," řekl jí a tíha toho všeho skutečně začala padat na jeho ramena.

Stále sevřel její ruku a přejel palcem po dlani v rukavici, kterou tak nedávno líbal.

Už jen pouhých 5 kapitol a máme tu úplný konec xD