I přes moře hvězd ✅

Kapitola XIX.

Rex byl připraven skočit zpět do velení... nebo alespoň to si říkal. Ve chvíli, kdy to zkusil, Jesse ho okamžitě zastavil.

,,Ne, ne, ne. To neuděláme. Kix už tu není, aby tě přemlouval, takže hádám, že musím být hlas rozumu... tak naprosto děsivý , jak je ta myšlenka." "

,,Jesse."

,,Byl jsi mučen, Rexi. Potřebuješ trochu času, i když je to jen jedna noc. Pokračuj. Ty a velitelka si vezměte noc volno. Já a chlapci si poradíme s věcmi na zemi."

Hádal by se dál, ale Ahsoka trvala na tom, že ránu po blasteru je třeba ošetřit. A tak se ocitl na pokraji paniky, když ho vedla do svého dočasného pokoje. Nebylo to, jako by spolu nikdy předtím neleželi, ale...no...dnes v noci bylo všechno jinak.

„Vidíš...vidíš, že jsi mi držela helmu,“ řekl, když si všiml, že leží na posteli – postel, která byla mnohem větší a luxusnější, než na co byl kterýkoli z nich jako voják a bývalý Jedi zvyklý.

,,Jo. Já- nemohla jsem to jen tak nechat," řekla a kývla směrem k posteli, když šla vyzvednout lékárničku. 
,,Jdi si na ní sednout a sundej si brnění brnění. Pak se svlékni do pasu. Chci se podívat na tu ránu od blasteru."

Mírný ruměnec mu rozžhavil tvář, ale rychle vyhověl jejímu požadavku, sundal si poslední část brnění, svlékl se až k pasu a odhalil hruď do chladného vzduchu.

,,Už jsem měl i horší," trval na svém, když se k němu vrátila se soupravou.
 ,,Tohle opravdu není-"

,,Možná ani," přerušila ho, když položila soupravu na postel a přišla k němu s ručním skenováním. 
,,Ale to neznamená, že budeš šetřit na léčbě. Ale nemáš naštěstí  příliš mnoho poškození svalů. Vypadá to, že náplast by měla stačit," uzavřela, než vylovila, co potřebovala, a poklekla před ním. 
,,I když ani nevím, jak jsi vylezl na kupoli s tímhle nad vším ostatním."

,,Já taky nevím," přiznal a nepodíval se na ni, když začala čistit plazmovou popáleninu. 
,,Pravděpodobně za to mohla moje naprostá tvrdohlavost."

,,Nebo nervozita," vypálila na něj zpět.

"Možná."

,,Protože si vzpomínám, že jsem ti říkala, abys zůstal na místě. Musím tedy nahlásit že jsi neuposlechl rozkaz?" poškádlila ho.

,,Při vší úctě, veliteli, v tuto chvíli mě oficiálně nepřevyšujete," poukázal s laskavým úsměvem. 
,,Kromě toho bych si ten údajný příkaz vybavil spíše jako žádost než cokoli jiného."

,,Mohl ses nechat zabít, když jsi tam vylezl," pokárala ho, trhla sebou a slabě zasyčela bolestí, když přikládala náplast.

,,Já to vím. Jsem voják. Dělám to tak. Ale nebylo to jen tak," řekl, když se na ni podíval.
,,Nemohl jsem...opravdu to nijak vysvětlit, ale...potřebovala jsi mě."

To je pravda," řekla tiše a její pohled sklouzl zpět na náplast, když po ní přejela něžnou rukou.

„Ani nevím, jak jsem to věděl ,“ vyprávěl.
,,Na mých vlastních omezeních nezáleželo. Věděl jsem jen, že mě potřebuješ...a že bych toho navždy litoval, kdybych za tebou nešel," řekl jí a zvedl ruku, aby ji položil na její hruď.