Bakugou × y/n - singer

návštěva

Minule jste četly:

Všichni tři jsme věděli o kom se bavíme..

,,Už je to doba co jsme se neviděli s.." řekl a slzu si utřel. ,,Y/n" dodal a podíval se z okna.

.................................................................

- Zpátky pohled y/n -
(time skip do večera)

Už jsem byla doma. Zrovna jsem už umytá v pyžamu ležela v posteli a dívala jsem se na nějaký film co zrovna dávali. Taky jsem trochu přemýšlela, kde byl Katsuki protože za celou dobu co jsem tam dneska byla tam nebyl. Nevěděla jsem proč, protože ani ostatní nevedeli kde je.

Při dívání jsem si jedla maslový popcorn.

Najednou jsem uslyšela lehké zaťukání na okno. I když bylo lehké jsem se samozřejmě lekla a lehce naskočila. Popcorn se mi naštěstí nevyspypal.

Otočila jsem se hlavou a tam v okně byl Katsuki mokrý od deště.

Rychle jsem si sedla a otevřela okno.

,,Co tu děláš?! Nastydneš!" seřvala jsem ho. On mezitím vešel dovnitř a celý mokrý si stoupl na podlahu. V ruce držel růže. Bylo jich tam pět kvítků.

Ty jsou pro mě?

,,Pane bože, děláš mi tu mokro" seřvala jsem ho znovu.

,,Počkej tady" řekla jsem a došla ke skříni. Tak jsem vytáhla ručník a podala mu ho.

,,Díky" řekl a vzal si ho.

,,A proč tu jsi?" zeptala jsem se.

,,Nejsi žádná děvka, je složitější vysvětlit proč jsem byl potichu" řekl.

,,Poslouchám" řekla jsem a dala si ruce v kříž.

,,Některé věci neříkám na potkání" řekl.

,,Chápu, ale pořád si to neřekl" snažila jsem se mu to naznačit.

,,Omlouvám se" řekl to konečně. Šlo to, ale z něj jako s chlupaté deky. Přitom mi podal krásné čisté bílé růže, tak bílé jako bělma narozeného děťátka, bílé jako napadány sníh, bílé jako opak černé.

,,Už se umíme omlouvat, četla jsem, že ses v životě omluvil jen jednou, ale nedočetla jsem se proč ses omlouval" řekla jsem a růže převzala.

,,Jsou nádherné" usmála jsem se a přivoněla k nim.

,,Takže si tvé omluví vážím, stejně se na tebe nedokážu dlouho zlobit, ale to neříkám, že se ještě trochu nezlobím. Zlobím" řekla jsem a lehce se mi načervenali líce. S růžemi jsem se rozešla ke stolu kde jsem měla větší sklenici a v ní vodu. Ze skleničky jsem pila, ale proč ji teď nevyužit na tak krásné květy?

,,Nemáš v plánu mě slabiny rozdávat, že?" zeptala jsem se hned.

,,Nemám" řekl a lehce se usmál, pak si toho všiml.

,,Co si dělala?" zeptal se s obavami a došel k ruce.

,,Jo to, bouchla jsem do zrcadla když mi nešli namalovat linky" zalhala jsem.