Bakugou × y/n - singer

začátek koncertu

Minule jste četly:

,,Víš kudy máme jít?" zeptala jsem se jí, protože jsem v téhle části Tokia a už vůbec v téhle hodině nikdy nebyla.

,,No.. mám mapu na mobilu" řekla.

Tak to potěš koště

........................................................

Mapa nám říkala že máme jít do leva, pak doprava a pak doleva cože jsme udělali a dostali jsme se k místu.

Bylo to tam obrovské a už tam bylo dost lidí.

Už začínala být větší tma, ale na krok se ještě nějak vidělo.

,,Jo a taky tobě je to sice jedno ale i tak ti to řeknu, nikdo z nich nedává podpisy kromě denkiho a miny. No jakoby dávají jediný kdo nedávám nikdy ani se z nikým nevyfoti je Bakugou.."

Bakugou

,,No ale ostatní dávají jen když mají čas, jinak Denki a mina dávají i kdyby nestíhali nebo měli hodinu zpoždění. Říkám ti to i, protože Mina by se ti mohla zalíbit. Je vážně hodná a byla my hodně dobrá kamarádka. Chtěla bych se s ní bavit" dořekla.

Bakugou.. hm

,,Jak že se jmenuje ten Bakugou?" zeptala jsem se.

,,Bakugou Katsuki, proč?" řekla a zeptala se.

Bakugou Katsuki, jeho význam jména zní celkem mocně a silně, ale zároveň se mi moc líbí

,,Jen tak, zajímalo mě to jestli mi není povědomí nebo tak, ale nechápu proč se svých fanoušků tak straní" přiznala jsem.

,,Taky to nevím, pravdou je že je zbožňuje, ale proč se nechce fotit ani podpisy nechápu. Jsou výjimečné situace kdy udělá výjimku, ale to udělal dvakrát za svou kariéru" vysvětlila.

,,Aha" kývla jsem.

Došli jsme k dvou pánům, celým v černém, černými brýlemi a sluchátkem v uchu, kteří kontrolovali lístky.

Arisu na mobilu najela do galerie, protože si udělala screen a ukázala jim to.

Oni si to prověřili a zjistili že ti je pravé takže nás pustlili.

Bylo tam strašně moc lidí.

Uprostred veľké pódium a kolem lidí, kolem dál byly stánky, a už dávno postavené bary.

Vzadu za pódiem asi 300 metrů za ním bylo velké jezero a u něj jeden obří bílí stan, který hlídali snad šest bodyguardů.

Napadlo mě za tam bude jistá kapela, ale nijak jsem to nezkoumala.

Pódium bylo obrovské muselo mít alespoň 12 metrů do boků.

Pak k nám, no tedy k divákům pokračovalo pódium, ale už ne celých 12 metrů ale jen 2 metry s tím že od samostatného pódia to mělo 10 metrů.

Přechod na menší čas pódia, která byla na místě diváků, byl menší schod.

Menší čas pódia byla metr a půl vysoká a samostatné pódium dva metry.

,,Nemůžu se dočkat- počkej oni už jdou!!" přerušila mě Arisu když uviděla hýbající se postavu jak jde po schodech ze zadu.

Bílé světlo na pódiu se rozsvítilo a pan na pódium vstoupil.

,,přivítejte kapelu Bakusquad!" zavolal do mikrofónu jeden pán.

Všichni i Ariau zapískali.

Venku už byla dost tma takže kdyby světla nebyla rozsvícené tak ho ani nevidíme.

Pán odešel a na scénu přišla už všemi známá kapela.

Všichni byly nadšení než ti začne a to dokonce i samotná kapela.

Všichni až na jednoho se usmívali.

,,Kdo je to, ten kdo se neusmívá?" zeptala jsem se Arisu.

Byl jediný kdo se neusmíval, nechápala jsem proč.

,,To je ten Bakugou, Bakugou Katsuki" vysvětlila ,,nerad ukazuje své emoce a je spíš takový, dálkový se říct hodně agresivní, ale když zpívá tak je jako anděl" dodala.

Výbušný anděl

Trochu jsem se jemně zasmála.

Všichni si stoupli na místa a čekali.

Já jsem se celou dobu zkoumala toho jednoho zpěváka.

Vypadal tak tajemně a až podezřele klidně.

Možná proto že už má za sebou víc koncertů.

Měl blond vlasy takové špičaté a šly na všechny strany, na pohled vypadali že jsou hebké.

Jeho oblečení byly obyčejné černé tepláky, hodně tmavě modré tílko a jako boty mel černé tenisky.

Podívala jsem se zpátky nahoru a zasekla jsem se u jeho očí.

Měl obyčejné rudě červeně zbarvené oči, ale když jsem se do nich podívala.. byly tak krásné že jsem se v nich mohla utopit, chtěla jsem se na ně dívat pořád.

Takové oči jsem ještě nikdy neviděla, byly tak.. tak kouzelné.

Zadívala jsem se do nich natolik že jsem se připoutala.. a pochybuju že na ně někdy zapomenu.

Nezapomenu, a to ani kdybych se snažila.

Po menší chvíli, kterou věnoval díváním se do publika na všechny kdo přišli, zahlédl mě.

Nechápavě si mě prohlédla jakby se mě chtěl zeptat proč jo tak zkoumám.. ale to se během vteřiny změnilo.

Prvně jsem si myslela že se nedívá na mě, ale na nikoho jiného, možná někoho za mnou nebo přede mnou, ale když se naše oči přesně setkali byla jsem si jistá že se dívá na mě a jen na mě.

Náš oči se v očích toho druhého topili krásou tajemnosti a nemohli jsme oční kontakt dlouhý celou minutu přerušit.

Prostě to nešlo i kdyby jsme se sebevíc snažili.

Pak do něj trochu strčil Denki a něco mu řekl.

On jen protočil očima a předal mu mikrofon.

V tu chvíli nás oční kontakt zrušil.

,,Jsme neskutečně rádi že vás všech 5 000 FANOUŠKŮ PŘIŠLO WOHOO!!! Moc to pro nás znamená a doufáme že na tenhle koncert jako nás každý v životě nezapomene!" řekl takové uvítání a mohlo se začít.

Vrátil mikrofon zpátky tomu blonďatému klukovi, které se pak už na mě nedíval a vrátil se na své místo.

Denní si na svém místě vzal svou kytaru a už se jen čekalo kdy jim začne hrát hudba aby mohli začít hrát a tím začít svůj dnešní koncert, na, který jsme s Arisu díky její výhře přišli.

,,Už! už to začíná!!" zaradovala se Airsu.

~~~~~~

Děkuji za přečtení <33

Dobře tak už koncert kde se bude hrát bude až v další kapitole-

941 slov