Bakugou × y/n - singer

přespávačka a-..

Minule jste četly:

Pak jsme hru přichystali a šli hrát. Tahle hra se vždy hraje dlouho, ale je zábavná takže akorát. Alespoň se mě nebude vyptávat na mé city k Bakugovi.. já sama totiž teď nevím, jaké doopravdy jsou.

...............................................................

Dostihy jsme hráli hodinu a půl s tím, že jsem vyhrála a pak jsme se rozhodli, že si zahrajeme ještě jednou a to už vyhrála Arisu. Takže jsme hráli asi tři hodiny.

Čas na mobilu mi ukazoval 16:48 a moje břicho volalo o jídlo.

,,Nemáš hlad?" zeptala jsem se jí a ona kývla.

,,A ty?" zeptala se a já kývla zpátky.

,,Mám celkem chuť na Čínu" přiznala a já souhlasně kýla zpátky.

,,Objednám ji a mezitím by jsme si mohli dát masku" řekla návrh a na mobilu už hledala restauraci.

,,Ty jo tu jsem neměla dlouho" přiznala jsem a z roztáhnutými rukami zády padla na postel. Trošku jsem si potichu zývla a protáhla se.

,,Já taky. Můžeš vybrat" řekla a vybírala jídlo. Na to jsem kývla a z postele vstala. Došla jsem ke jejímu stolu, otevřela šuplík a vytáhla dvě masky. Obě byli slupovací a proti černým tečkám. Jedná voněla jako jahody, s tím že byla červená, a druhá voněla jako borůvky, s tím, že byla fialová.

S maskami jsem došla zpátky do postele kde jsem si sedla a jahodovou masku Arisu podala.

Ona svůj mobil odložila, protože už bylo objednáno, a masku otevřela. Já jsem udělala to stejné a navzájem jsme si začali dávat masky. Nádherně voněli, na takhle voňavé jsem ještě nikdy nenarazila.

,,Kde si je koupila? Nádherně voní" zeptala jsem se.

,,V centru jak otevřeli nový obchod, tak tam" řekla.

,,Aha" kývla jsem a v nanášení masky pokračovala.

Během tří minut jsme je měli na sobě. Arisu vzala oba dva prázdné pytlíky, ve které masky byli, a udělala z nich jednu malou kuličku. Nahnula se blíž, přivřela jedno oko a snažila se trefit do koše, který byl na druhé straně místnosti.

Hodila a trefila se.

Šťastně zajásala a nastavila ke mně pěst. Já jsem pochopila a udělala to stejné. Naše pěsti se dotkli a pak od sebe odpluli.

,,Za jak dlouho, že to přijde?" zajímalo mě.

,,Psali že do půl hodiny by to tady mělo být" řekla a já kývla.

Dalších deset minut jsme si povídali a mezitím nám začali volat.

,,Halo?" zvedla jsem telefon, protože byl blízko mě.

,,Dobrý den, jsem u vaše baráku s objednanou čínou" řekl člověk na druhé straně drátu.

,,Dobře, už jdu dolů" odpověděla jsem a hovor vypnula.

,,Už přišlo jídlo, jdu dolů" oznámila jsem Arisu a masku si sloupla. Pak jsem ji vyhodila do koše a seběhla schody dolů.

Dveře jsem otevřela a oči se mi dívali na sáček s dvěmi malými boxy ve kterých si jídlo ukrývalo.

,,Bude to 1 439 jenů" řekl klučičí hlas. Kývla jsem a pohled zvedla. Podívala jsem se na něj a překvapilo mě kdo to je.
(1 439 ¥ = 271 Kč = 11,06 €)

,,K-kaibara?" zakoktala jsem se.

,,Y/n?" zeptal se a usmál se.

,,Ahoj!" řekla jsem nadšeně. Sice se známe hodně malou chviličku, ale to nevadí.