My Instagram Boyfriend

#4

Connor si nejspíš všiml mého pohledu, protože popadnul mobil, kompletně vypnul zvuk a strčil si ho do kapsy bermud, ve kterých spával.

"Promiň," zamumlal s provinilým výrazem. Zavrtěla jsem hlavou.

"V pohodě," odpověděla jsem, ale byla jsem v duchu ráda, že ho schoval.

Mrkla jsem na hodinky. 7:42.

"Co děláš po škole?" zeptal se mě najednou Connor. Zrovna jsem měla v puse lžíci, takže jsem ji vytáhla a pořádně sežvýkala co jsem měla uvnitř.

"Nejspíš nic?" zamumlala jsem hned potom, ale znělo ti spíš jako otázka. "Proč?"

Connor se rozesmál zvučným smíchem, odhaloval svoje perfektní bíle zářicí zuby. Na tvářích se mu vytvořily dva roztomilé ďolíčky, které mě přinutily usmát se taky.

"Chtěl jsem s tebou někam jít, ale ty se ptáš, jakobych byl masový vrah Nat," mírně se zazubil. Nechala jsem si vlasy spadnout do obličeje, ale Connor mi pohotově a něžně zastrčil pramen za ucho.

"Neschovávej se mi," šeptl. Když se odtahoval, přejel mi rukou po paži. Usmála jsem se ještě víc.

"No vidíš," taky se usmál. "Takže půjdeš?"

"Jo ale-" zarazil mě vyzváněcí tón mojí Nokie a tak jsem seskočila z barové židle, vběhla do Connorova pokoje a z kapsy džínů přehozených přes židli jsem vytáhla svůj mobil. Denise.

"Natalo," pozdravila mě.

"Čau, co je?"

Došla jsem až ke Connorovi, který se mě povytáhnutím obočí zeptal, kdo volá.

Denise naznačila jsem rty. Protože jsem se soustředila na něj, absolutně jsem přeslechla, co se mi Denise snaží říct.

"Haló," zařvala mi do ucha, protože jsem byla až moc dlouho potichu.

"No, co," protočila jsem nad ní panenky. Connor se uchechtl.

"Přijdeš dneska do práce?"

"Ehmm," zamlžila jsem, "asi ne. Jdu s Connorem-"

"Nemůžeš mě tu s Darjou jen tak nechat," zasyčela. Pak následovala krátká odmlka a znova Denisin hlas: "Je děsivá."

"Ale-"

"Natalo prosím!"

Povzdechla jsem si a omluvně pohlédla na Connora.

"Fajn," zamručela jsem do telefonu. "Ale necháš mě pracovat u pultu."

"Klidně, Darja je stejně u kávovarů." Zamrazilo mě. Stát pět hodin vedle Velkozubé Darjy, jak ji nejednou nazvala Anisha? Proboha.

"Uvidíme se ve škole," ukončila to Denise. "Díky za Darju."

"Co bych pro tebe neudělala," povzdechla jsem si. "Čau."

"Čau."

Položila jsem mobil na stůl a zhluboka se nadechla.

"Promiň," zamumlala jsem s nefalšovanou lítostí v hlase. "Nemůžu v tom Denise nechat."

"V pohodě," mávl rukou Connor. "Stejně jsem si chtěl zajít na kafe."

Usmála jsem se, nahnula se k němu a lehce ho políbila.

"Děkuju. Ale musím pracovat, takže ne že mě budeš rozptylovat," upozornila jsem ho se vztyčeným ukazováčkem. Connor se zasmál - to bylo znamení, že mě rozptylovat bude stejně, ať ho budu prosit sebevíc. Ne že bych si nějak stěžovala, ale mému šéfovi se to líbit nebude.

"Proč vlastně chodíš na brigádu?" zeptal se mě Connor se zájmem.

"Protože si šetřím na auto, rodiče řekli že mi budou sponzorovat dvě třetiny, na zbytek si musím našetřit sama," pokrčila jsem rameny.

"A kolik už máš?"

"Musím mít zhruba 3500 dolarů. A teď mám asi 1200."

"Aha." Connor vystrčil spodní ret a chápavě pokýval hlavou. Povzdechla jsem si a on si mě přitáhl na koleno. Strčil mi nos do vlasů a nadechl se.

"Klidně tě zatím budu vozit, jestli chceš," nabídl se tiše.

"Ne," odmítla jsem, "nechci si z tebe dělat taxikáře. Hele. Ještě pár měsíců v Mossu a budu mít svoje vlastní auto. A nemusíš mě vozit nikam."

"Já bych i chtěl."

Povzdechla jsem si. Connor pochopil že pokračovat tenhle rozhovor nemá smysl, a tak si mě jen mírně otočil a políbil mě. Každý náš polibek je tak sladký, jako ten první, a já si je vždy snažím užít do poslední vteřiny. A teď tomu nebylo jinak.