Adoptovaná princezna

Sbohem

Z pohledu Rity...

Počkala jsem si až bude noc a celý palác bude v klidu, když nastala ta správná chvíle, hodila jsem přes sebe župan, nazula si papuče a vydala se do kuchyně.

Na nic jsem nečekala a vlezla jsem do ledničky. Vytáhla jsem krabici s višňovým džusem, sundala jsem si náhrdelník a vylila jsem do džusu obsah několika kuliček.

Byla jsem si jistá, že to vyjde. Král s královnou a princeznou většinou k snídani pijí džus, neměl by to tedy být problém a abych nepadla v podezření, zítra si ho k snídani vezmu taktéž. Nic jiného než doufat, že protijed zabere, mi nezbývalo.

Vrátila jsem se do pokoje s myšlenkou na to, že tohle je moje poslední noc v paláci. Buď zítra zemřu s ostatními členy královské rodiny nebo mě odsoudí na doživotí nebo k trestu smrti, takže to ve výsledku vyjde na stejno.

Ráno se od těch jiných nijak nelišilo. Všichni jsme se sešli v jídelně na společnou snídani a posadili se na svá místa. Začali jsme snídat a číšník nás začal obskakovat s pitím.

Královna si poručila čaj, v ten okamžik jsem se začala bát, že můj plán selže, protože většinou, co snídala královna snídal i král, ale nakonec si Nathan s Judith nechali nalít džus, takže jsem se uklidnila. Marcus si jako obvykle nechal nalít pouze čistou vodu a Reece si dal kávu.

Nenápadně jsem sledovala krále s Judit, kdy se kdo z nich napije, abych věděla, kdy je následovat. Zrovna jsem si mazala chleba marmeládou, když se napila Judie. Rychle jsem marmeládu rozetřela a dala se do jídla. Zanedlouho se napil i král. Neměla jsem tušení, za jak dlouho ten jed bude účinkovat, ale pro jistotu jsem se už napila taky.

Judie se začalo dělat špatně. Zrudla jako rajče a začala se dusit. Všichni si o ni začali dělat starosti, potom se to samé stalo i králi.

Když se královna s princi zvedli od stolu a spěchali jim na pomoc nenápadně jsem si dala do pusy malou kuličku s protijedem, kterou jsem ráno sundala z náhrdelníku.

Jed začal působit i na mě. V ten moment si už jen pamatuji, jak padám ze židle pod stůl.