Hate》Xiaohenyang [ ✔ ]

『1』『6』

    Když jsem se vrátil domů, vše už bylo naprosto v pořádku. Kluci mě teda první měsíc, co jsem byl doma, pořád vodili ke Kunovi, aby mě zkontroloval, ale jinak bylo vše tak jak má být.

Také vím, že oba po nocích, když si mysleli, že spím, chodili ven a hledali Johnnyho s jeho partou. Samozřejmě se ptali i mě, jestli něco nevím, ale já dodržel svůj slib a nic co by je mohlo navést neprozradil.

Teď jsem ve svém posledním měsíci těhotenství a musím říct, že je to naprosté peklo a já se těším až mimčo bude venku, což podle Kuna by mělo být velice brzy.

,, Yangie, nepotřebuješ něco ? " otázal se mě Xiaojun, který mě přišel zkontrolovat.

Tohle oba dělají asi každých deset minut. Ač je to milé, už mi to začíná pomalu lést na nervy.

,, Myslím, že mám všechno. " pousmál jsem se na něj.

,, Dobře. " úsměv mi oplatil a chystal se k odchodu.

,, Počkej. " zastavil jsem ho a on se ke mně zase otočil čelem.
,, Musím na záchod. " řekl jsem, odkryl se a hodil nohy přes kraj postele.

Xiaojun se uchechtl.
,, Hned to bude. " přišel ķe mně a pomohl mi na nohy. Poté jsme spolu, velice pomalu, šli do koupelny.

Ovšem co jsem nečekal bylo, že jsem to pustil těsně před koupelnou.

,, Moc se omlouvám, Xiaojune. " podíval jsem se na něj.
,, Myslel jsem, že to vydržím, ale ono to prostě vyteklo. "

,, To je v pořádku, Yangie. " dal mi pusu do vlasů.
,, Půjdeme zpět na postel a já ti pomohu se převléct. Nic si z toho nedělej. " uklidnil mě a já jenom přikývl.

Společně jsme se dostali zpět k posteli. Než jsem se posadil, Xiaojun mi sundal kalhoty i s boxerkami.

,, Ehm, Yangie. " podíval se na mě lehce vyděšeně.
,, Myslím, že jsi se nepočůral, ale praskla ti voda. "

,, Cože ? " vykulil jsem na něj oči.
,, Má voda ? Už ? "

,, Klid, Yangie. " mé věci, které před chvílí sundal, odhodil někam bokem.
,, Ty si teď lehneš, já tě přikryji, aby ti nebyla zima a půjdu to říct Henderymu. "

,, Tak dobře. " kývl jsem a lehl si na postel. On mě následně přikryl a běžel dolů za Henderym.

Během chvíle byl zpět i s Henderym, který byl na telefonu nejspíš s Kunem.

,, Yangie, Zlatíčko. " Xiaojun si sedl ke mně na postel a chytil mě za ruku.
,, Kun říkal, že sem přijede co nejrychleji, jak jen bude moct. "

,, My nejedeme do nemocnice ? " otázal jsem se.

Zakroutil hlavou.
,, Kun řekl, že jestli ti už praskla voda, do nemocnice bychom to nestihli a ty by jsi musel rodit někde na cestě v autě. " vysvětlil mi a ruku mi lehce zmáčkl.

,, Začíná to bolet. " oznámil jsem vyděšeně. Doteď jsem žádnou bolest necítil a teď ke mně chodila ve velikých dávkách.
,, Hodně bolet. " do očí se mi nahrnuly slzy a já pevně stiskl jeho ruku.

,, Kune, pohni ! " uslyšel jsem Henderyho zakřičet do telefonu, a pak se objevil u mě.
,, Yangu, všechno bude dobré, neboj. " nervózně se na mě usmál, ale usmál se. To se cení.

,, Strašně to- Au ! " kvůli bolesti jsem nemohl ani doříct svou větu. Proč to najednou tak bolí ?

,, Yangu, máš si lehnout. " pověděl mi Hendery a já tak udělal.
,, Xiaojune, ty ho tam dole zkontroluj. "

Xiaojun se přesunul dolů mezi mé nohy a odkryl mě.

,, Co tam vidíš ? Máš všechno popsat. " Hendery přiložil telefon k uchu Xiaojuna.

,, Myslím, že vidím hlavičku. " odpověděl.
,, Je to vůbec možné ? Vždyť teď mu teprve praskla voda. "

Nevím co Kun říkal, ale Xiaojun pokyvoval hlavou, a pak se podíval na Henderyho.

,, Díky, Kune. " poděkoval a Hendery si telefon přiložil ke svému uchu, ale hned na to ho schoval do kapse.
,, Hendery, běž pro ručníky a vlažnou vodu v lavóře. Vypadá to, že je to na nás. " rozkázal mu a zase se začal věnovat mně.

,, D-dobře. " Hendery přikývl a zmizel v koupelně.

,, Tak jo, Yangie. " Xiaojun mě pohladil po noze.
,, Musíš tlačit, když budeš cítit bolest. "

Pokýval jsem hlavou, a když mě obklopila další vlna bolesti, pořádně jsem zatlačil. Bolest to byla hrozná a já se naplno rozbrečel.

Mezitím, co já tady tlačil, Hendery přinesl všechny věci, o které ho Xiaojun požádal.

Netrvalo dlouho, i když pro mě to bylo příšerně dlouho, se pokojem ozval křik dítěte.

,, Je tady. " řekl Xiaojun.
,, Zvládl jsi to, Yangie. " usmál se na mě, ale pozornost hned zase věnoval mimču, které Hendery nejspíš umyl a zabalil do ručníku.

,, Kluci ?! " uslyšel jsem hlas Kuna.

,, Tady ! " zakřičel Hendery a chvíli na to se v pokoji objevil Kun.

,, Tak už je to na světě ? " otázal se a přišel ke klukům.
,, Mám tady své věci, tak přestřihnu pupeční šňůru a mimčo můžete dát Yangovi. " pověděl a něco udělal.

Poté se mi na hrudi objevilo malé miminko, které jsem opatrně objal, abych mu neublížil.

,, Ahojky. " usmál jsem a ještě víc se rozbrečel. Tentokrát ale štěstím a ne bolestí.

,, Miluju tě, Zlatíčko. " Xiaojun mi dal pusu na tvář a sedl si vedle mě.

,, Já tě také miluju. " přišel ke mně i Hendery a dal mi pusu na druhou tvář.

,, Já vás také miluju. " řekl jsem a hned na to usl. Byl jsem z toho všeho naprosto vyčerpaný a spánek byl třeba.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Máme zde konec.
Mimochodem, také vám přijde, že začátek ( tak první dvě kapitoly ) jsou vždycky dobré, a pak ten příběh pokazím nebo je to jenom mnou ?😅

Doufám, že se příběh líbil a uvidíme se u další knížky ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere