Hate》Xiaohenyang [ ✔ ]

『8』

    Přes noc jsem toho moc nenapsal, protože jsem z druhého pokoje slyšel křik a pláč. Proto jsem ráno vypadal příšerně, ale nějak jsem tomu nevěnoval pozornost.

,, YangYangu. " vešel ke mně do pokoje Hendery.
,, Obleč se a trochu se i uprav. Zavolal jsem mému kamarádovi, který je doktor a ten tě toho děcka zbaví. " rozkázal mi a z pokoje zase odešel.

Do očí se mi nahrnuly slzy, ale ty jsem rychle rozmrkal a zvedl se z postele. Vešel jsem do koupelny, kde jsem se vyvracel a následně si pořádně vyčistil zuby. Poté jsem udělal nezbytné věci a vrátil se do pokoje, kde jsem se převlékl.

Moc jsem nevěděl co teď dekat, a tak jsem se rozhodl jít dolů, abych se mohl nasnídat. Jakmile jsem vešel do kuchyně, spatřil jsem Henderyho a Xiaojuna u stolu, jak společně snídají.

,, Dobré ráno. " pozdravil jsem je, a také si vzal snídani, se kterou jsem si přisedl k nim ke stolu.

,, Dobré ráno, Yangie. " Xiaojun mi odpověděl jako jediný, ale svůj pohled měl zabodnutý do jídla.

,, Kun tady bude asi za deset minut, tak rychle pojez. " oznámil mi Hendery a já jenom přikývl, načež jsem se pustil do jídla.

,, Kun ? " nadzvedl obočí Xiaojun.
,, Proč jsi volal Kuna ? " podíval se na Henderyho.

,, Ty si to nepamatuješ ? " pohled mu oplatil. Já jenom vtichosti poslouchal a jedl svou snídani.
,, Včera jsme se přeci dohodli, že zavolám Kunovi a toho dítěte se zbaví. " řekl jakoby nic a zase se začal věnovat svému jídlu.

,, To si bohužel nepamatuji. " řekl Xiaojun.
,, Myslel jsem, že jsme měli jinou dohodu. " nakrčil obočí.

,, Tak to jsi se spletl, Xiaojune. " zavrčel po něm a Xiaojun už to radši dál neřešil.

I přesto, že jsem si jídlo dal o něco později než kluci, byl jsem jako první hotov. Uklidil jsem po sobě talířek a vidličku a posadil se zpátky.

,, Oh, to bude Kun. " pousmál se Hendery.
,, Jdi mu otevřít. " podíval se na mě a já poslechl, taky mi nic jiného nezbývalo.

Zvedl jsem se od stolu a přešel ke dveřím, které jsem otevřel a mně se tak naskytl pohled na muže.

,, Dobrý den. " pozdravil jsem ho a ještě se uklonil.

,, Ahoj. " dotyčný se na mě pousmál.
,, Můžu dovnitř ? " otázal se.

,, Samozřejmě. " přikývl jsem a udělal mu místo, aby mohl vejít. Následně jsem za ním dveře zavřel.
,, Xiaojun a Hendery jsou v kuchyni a snídají. " pověděl jsem mu a s dikem se tam vydal.

Já se přesunul do obýváku, protože jsem tak nějak tušil, že by mě Hendery z kuchyně vyhnal, a tak jsem mu ušetřil práci s rozčilováním.