『3』

130 18 3
                                    

    Po snídani Hendery uklidil veškeré nádobí a Xiaojun je přemístil do obýváku, kde zapl televizi

Ops! Esta imagem não segue as nossas directrizes de conteúdo. Para continuares a publicar, por favor, remova-a ou carrega uma imagem diferente.

    Po snídani Hendery uklidil veškeré nádobí a Xiaojun je přemístil do obýváku, kde zapl televizi.

,, Chceš zase něco vybrat ? " otázal se mě a já přikývl.
,, Tady máš ovladač. " pousmál se a podal mi onen ovladač, který jsem si od něj převzal.

Já začal projíždět stránku, na které byla spousta filmů a seriálů. Po chvilce jsem našel nějakou pohádku a zapl to.

,, Jdeš právě včas. " oznámil Xiaojun Henderymu, který se objevil v obýváku a sedl si vedle mě, takže jsem teď mezi nimi.
,, Yangie nám vybral cestu do fantazie. "

,, Dneska to je pohádka ? " koukl na mě, ale já sledoval televizi. Také jsem se na něj nechtěl podívat, prostě jsem zatím nemohl.

,, Hádám, že je zažraný do filmu. " řekl šeptem Xiaojun, jakoby to mělo pomoct, že ho neuslyším. Vždyť sedí těsně vedle mě.

,, No tak to ho nebudeme rušit. " řekl také šeptem Hendery a položil svou ruku na mé stehno.

Celý jsem ztuhl, ale snažil se to na sobě nedat znát. Nadále jsem si všímal jenom filmu a soustředil se na něj.

,, Copak, Yangie. " naklonil se k mému uchu.
,, Máš myšlenky na naši včerejší noc ? " začal mě hladit po stehně.

Nic jsem neřekl. Hlavně bych ani nemohl, protože bych se jenom zakoktal a to by Henderymu dalo nějakou naději nebo něco.

,, Odpověz. " chytil mě ze zadu za vlasy, ta které zatáhl a já zakňučel, dokonce se mi do očí nahrnuly slzy.

,, Zlato, to ti to včera nestačilo ? " otázal se ho Xiaojun a věnoval nám dvoum pohled.
,, Vždyť já si ho ani neužil a ty už zase začínáš ? " pokroutil hlavou.

,, Jenom ho trochu zlobím. " pustil mé vlasy a já si úlevně vydechl.
,, Je to jenom hra, viď, Yangie ? " chytil mou bradu a natočil si obličej čelem k sobě.

,, Uhm. " rychle jsem přikývl, protože jsem měl strach, že mi zase něco udělá.

,, Hodný kluk. " usmál se na mě a dal mi pusu na tvář.
,, A neplakej, hm ? " palcem mi setřel slzy.

Zase jsem přikývl a zhluboka se nadechl, abych se uklidnil.

,, Hendery, už ho nech se dívat. " napomenul ho Xiaojun.
,, Už tak mu toho dost uteklo. "

,, No jo. " pustil mou tvář a já svou pozornost věnoval opět filmu, který už jsem stejně nebyl schopný moc vnímat.
,, Promiň, Yangie, už tě nechám. " poplácal mě po stehně.

Nevěřil jsem mu,  ale radši jsem nic neříkal, nebo bych si vysloužil nějaký trest, který nemám zapotřebí. Ještě od včera jsem celý v bolestech, hlavně můj zadek.







🖤








Nastal večer, my všichni jsme byli už po večeři, kterou zase udělal Hendery, a já byl v obýváku. Kluci po chvíli přišli za mnou celkem zajímavě oblečení.

,, Yangie, budeme tě tady muset na chvíli nechat. " pověděl mi Xiaojun.
,, Jdeme za svými kamarády do baru. " dodal.

,, Dobře. " přikývl jsem a v duchu hlasitě jásal, ze mě tady nechají a já se nebudu muset bát, že mi ndktery z nich něco udělá.

,, Ovšem, kdyby jsi se pokusil o útěk, tak se moc daleko nedostaneš. " začal Hendery.
,, Dveře budou zamklé a zakódované, pokud se je pokusíš otevřít, dojde nám upozornění na mobil. Pokud dveře otevřeš, dojde nám upozornění. " vysvětlil mi.

,, Rozumím. " kývl jsem.
,, Nebojte, o nic se nepokusím, slibuji. " ujistil jsem je.

,, My víme. " pohladil mě po vlasech Xiaojun.
,, Jsi totiž náš hodný kluk, ale varovat tě musíme, aby jsi věděl, že za to bude trest. " usmál se na mě.

,, Chápu. "

,, No, už půjdeme. " řekl Hendery.
,, Dělat můžeš cokoliv, jenom neodcházet ven a sahat na sebe. " mrkl na mě.

,, Hendery, myslím, že Yangie ani neví, jak si se sebou hrát. " nakrčil obočí a koukl na mě.

,, Ehm, asi ne ? " netušil jsem co tím myslí.
,, To jako, že si nemůžu hrát s hračkami a tak ? " otázal jsem se.

Oba dva se zasmáli.
,, Vidím, že se ničeho bát nemusím. " řekl Hendery a usmál se na mě.

Oba následně odešli jak u obýváku, tak i z domu a já zůstal úplně sám. Rozhlédl jsem se po obýváku a začal přemýšlet co bych mohl dělat. Nakonec jsem se rozhodl, že si půjdu dát vanu.

Opatrně jsem se zvedl z pohovky, během dne jsem se konečně rozhýbal, i když mě při každém pohybu všechno bolí, a vydal jsem se po schodech nahoru.

Jakmile jsem zdolal schody, vešel jsem do koupelny a začal napouštět vanu. Xiaojun byl tak hodný a vysvětlil mi jak se to dělá, jak to funguje a co všechno si do vany můžu dát.

Když vana byla dostatečně plná, vodu jsem vypl a přidal si tam voňavou pěnu. Následně jsem se svlékl z trička a boxerek, mé jediné oblečení, a ponořil se do příjemně teplé vody. Ihned po ponoření, se mé tělo značně uvolnilo a dokonce i trochu ustoupila bolest.

Ve vaně jsem byl asi půl hodiny, a pak jsem vylezl ven. Usušil jsem se, oblékl se do svého oblečení a vanu vypustil, aby s tím kluci neměli starost. Poté jsem se přemístil do pokoje, ve kterém jsem se pokaždé probudil, a lehl si na postel. Zavřel jsem oči a během několika sekund upadl do říše snů.




















¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím

Taková kapitola na odlehčení 😊😇

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda

Veve-IsHere







Hate》Xiaohenyang [ ✔ ]Onde as histórias ganham vida. Descobre agora