22. Aké je to milovať?

272 20 10
                                    

Čítal/a si:

*Všimol si ma "Co se deje?" bez slova som sa postavila a išla som ku nemu. Chvíľu som pred nim stála. Chcela som niečo povedať ale nemohla som. Nesmie zistiť že som mu pozerala do mobilu a čítala si jeho správy. To kamaráti nerobia. Ale my si už klameme stále. Po chvíli som ho objala. Chvíľu bol zmetený. Po chvíli ma od seba odstrčil. čo to doňho vošlo? "Co to deláš?" opýtal sa jak najväčší debil "Objímam ťa. Vadí ti to?" povedala som a utrela som si svoje červené oči "J-ja ... říkal jsem ti že mám holku. T-tohle nemužeme dělat"*

Pohľad Lary

Zobral si mobil, mikinu a otvoril vchodové dvere "Mějte se" povedal a tresol dverami. Anita sa ma chystala objať ale ja som sa rozbehla ku dverám. Otvorila som ich "Počkaj!" zakričala som naňho. Rýchlo otvoril dvere na aute "Počkaj! Odvezieš ma domou? Ja ... prepáč už sa to nestane" rozbehla som sa ku autu ale skôr ako som stihla otvoriť dvere, naštartoval a už bol preč.

Ľahla som si do postele a rozplakala som sa. Som tak hrozná kamarátka. Nikdy nebudem ako ostatný. Všetkým robím problémy "Som doma!" zakričala mama z obývačky. Po chvíli prišla do mojej izby "Ahoj! Ako bolo?" pozrela sa na mňa "Čo sa deje?" "Nič" odpovedala som "No tak povedz" sadla si na moju posteľ "Niečo v škole? ... Alebo doma?" "Nič sa nestalo" odvetila som chladne "Naozaj? Nevyzerá to tak? Povedz mi to. Pomôžem ti... Keď sa na to budeš cítiť tak príď dolu. Potrebujem ti niečo povedať alebo ... nechaj to na nabudúce" postavila sa z mojej postele a išla preč. Napísala som Lenke

Ja

Ahoj. Nechceš ísť von?

Lenka 🤓

Okej. Kdy?

Ja

Neviem

Lenka 🤓

Tak o 10 před školou?

Obliekla som sa a rozčesala som si vlasy. Odfotila som sa v zrkadle a fotku som dala na storku. Pridala som ku nej pesničku. Utrela som si slzy a zobrala som si mobil, slúchatká a kľúče. Zišla som dolu po schodoch a z nich do chodby. Mamina stála v kuchyni "Ahoj! Kam ideš?" "Von" "A s kým?" "S Lenkou" odvetila som "A Matyáš?" "On ... je chorý" povedala som a obula som sa. Otvorila som dvere a išla som ku škole. Pred školou už stála Lenka "Ahoj" pribehla ku mne a objala ma. Stála som tam ako soľný stĺp "Co se deje?" opýtala sa Lenka a chytila ma za ramená "Potrebujem ti niečo povedať"

"Já jsem to říkala. Třeba s tým něco dělat!" "Ale čo? Nič sa nedá"

Pohľad Matyáša

Lehl jsem si do postele. Je mi z toho blbě. Nikdy bych tohle Lare neudělal. Ani kdybych měl holku. Tedy jediná holka která by jí měla být je Lara. Ale teď to není možné. Nejraději bych s ní stál v objetí celý den a bylo by mi jedno, že se na nás dívají lidé. Chybí mi ty časy, kdy jsme se mohli obejmout bez ohledu na to, kde jsme a zda se na nás Nataša dívá. Ale to je minulost. Napsla mi Nataša

Nat ❤

Ahoj Matty! Dnes o 17 před mím barákem?

Ja

Okej. Pa 😘

Nat ❤

Pa lásko

Podíval jsem se na hodinky. Do páté je ještě 20 minut. Oblékl jsem si džíny a mikinu. Pak jsem si sedl na židli a díval jsem se na instagram. Narazil jsem na Larinu storku. Polku tváře měl překrytú mobilem ale druhá polka byla celá červená a po líci ji telky slzy. Jsem úplný debil. Kdybych se s ní jen mohl setkat a všechno jí vysvětlit. Kdybych jen mohl políbit její tvář plnou žalu a slz. Kdybych se mohl dotknout jejího dokonalího těla a říct jí, že ji miluji. Díval sem se na ni asi deset minut vkuse. No potom jsem si spoměl na to co mě čeká. Nataša. Rýchle jsem se obul a běžel jsem před její dom. Akorát otevírala dvěře "Ahoj Matty!" povedala a rozběhla se mi do náruče. Obejmul jsem ji. Nesnáší její voňavku, její vlasy, její styl oblíkání skrátka všechno. Ale nic jinýho mi nezbívalo " Kam pujdeme?" zeptala se mě. A ja to mám vědet? Už jsme byli v parku, v kine, v kavárni, proste všude. Už mi docházejí nápady. Teoreticky bychom mohli jít na lúku ale tam bych s ní nikdy nešel dobrovolne. Je to moje děství. Hrál jsem se že o ní nikdo neví a bylo to mé tajemství. Samozřejmě to nebyla pravda ale mám na to místo tolik hezkých vspomínek. Nechtěl bych si ho pokazit Natašou "Co třeba do parku? Tam je hezky" "Okej" chytila mě za ruku a šli jsme do parku.

Sedeli jsme na lavičce a povídali jsme si o škole a tak. Zrazu jsem spatřil někoho koho bych teď vážne vidět nechtěl. Laru a Lenku "Nechceme jít do kavárny?" zeptal jsem se náhlivě "Dobrá" postavil jsem se z lavičky a v patách s Natašou jsem šel ke kavárni. Obzrel jsem se za Larou. Byla šťastná. Její úsměv mě vždy rozvěselí. Teď se to zrovna hodilo. Měla na sobě novou mikinu. Vypadala v ní ještě krásnější než na storke. S úsměvem jsem se vydal ruka v ruke s Natašou do kavárny.

Pohľad Lary

Išli sme okolo parku. Rozprávali sme sa o škole. Zistila som že som pravdepodobne zaspala na jednej biológií lebo píšeme v pondelok písomku z učiva z ktorého nemám poznámky. Lenka mi povedala že mi ich pošle. Radosť mať takých kamarátov. Pripomenulo mi to Matyáša. Tak rada by som mu pomohla. Tak rada by som mu vynahradila všetko to dobro čo urobil on pre mňa. Tak rada by som videla ten úsmev na jeho perách. Jeho úsmev je kúzelný. Vždy ma prinúti usmievať sa tiež. Lenka dačo kecala. Až neskôr som si uvedomila že mnou myká "Em čo čo?" "Podívej se za sebe" otočila som sa po chodníku na druhej strane kráčal Matyáš a Nataša. Áno ten Matyáš nad ktorým som myslela celý tento čas "Kdybych byla na jeho místě tak ... vnímaš mě vubec?" "A-a-ano len som sa zamyslela" "Nad čím?" "Ále len tak" odpovedala som a mávla som rukou "Myslíš na Matyáše? On se ti líbí!" povedala "Prestaň s tým! Už zas začínaš!" "Uuuu Lara a Matyáš uuuu" vzdychla som a usmiala som sa. Nie je to náhodou pravda? Teda ja neviem. Nikdy som nikoho nemilovala ale vždy keď nad ním premýšľam tak sa usmievam. Podľa mňa mi zasa šibe "Aké je to milovať?" táto otázka mi nedala. Lenka sa na mňa nechápavo pozrela "No ... já nevím. Je to takový ... um no ... proste cítíš že se ti na tom člověku něco líbí. Třeba máš ráda tvoji mámu. Nikdy nad tým nepřemýšlíš ale miluješ ji. Máš na ní ráda všechno. I to dobré i to zlé bez ohledu na vzhled. V podstatě kdyby nebila ona, nebila by si ani ty. Milovat je mat v někoho duvěřu a kdyby nebil on, nebo ona, nebila bys ani ty. Láska je zložitá ale dá se pochopit"

...

Tvl ten koniec je úplne random. Ekšli ma to napadlo úplne z brucha a nevedela som nájsť správne slová. Ospravedlňujem sa za češtinu a budem rada za korekciu xdd. Enivej folow a vote ste dúfam nezabudli. A ešte nezabúdajte na to že vás veľmi milujem a ak chcete popísať tak môj ig sarkawow. Pa lásočky ❤❤💖

Vaša Sedmokráska

1213 slov

Potřebuji tě✔Where stories live. Discover now