Bakugou × y/n - singer

zvu tě~

Jen se uchechtl a celou si mě prohlédl, ale stylem ze chtěl vědět jak vypadám, jakoby to nestihl když mi pomáhal vstávat nebo na koncertě.

,,Nalij nám červené víno" řekl barmanovi a on tak udělal.

Podle toho jak vypadal usoudil jaké víno? Nebo dokonce že vůbec víno? Zajímavé

Do krásné kulaté skleničky s tenkým úchytem nám víno nalil.

,,Hm" zamyslela jsem se nahlas.

,,Co?" zeptal se mě po napití nápoje. Zněl jakoby ho to vážně zajímalo, jakoby jediné co teď vnímal jsem byla já.

,,Neříkal ten červenovlasý že někam jedete?" zeptala jsem se, nedávalo mu to totiž smysl.

,,Rozhodl jsem se jinak a pak se to asi zrušilo, dál jsem to neřešil takže nevím" řekl upřímně.

Začalo to se mnou dělat zajímavé věci, alkohol bych do ruky dostávat neměla.

,,Jak že se jmenuješ?" zeptal se mě.

,,Y/n l/n, ale říkej mi y/n" odpověděla jsem.

,,Době y/n, kolik ti vůbec je?" zeptal se mě.

,,Kolik myslíš?" odpověděla jsem mu na otázku otázkou.

,,14- no to je moc" uchechtl se ,,spíš tak 13 možná 12" řekl a na to mu přistála ne tak silná facka. Bylo mi jasné že to nemyslí vážně, že si dělá srandu, ale i tak.

,,Je mi 17" opravila jsem ho.

Říkám vám že ten barman chtěl jít co nejdřív domů, protože podle jeho výrazu je o Bakugovi to co mi Airsu říkala pravda pravdoucí.

Opravdu se divím že mě ještě nezabil, vůbec mi nedochází že si zahrávám z ohněm, který dost pálí.

Bakugou se jen uchechtl a na lidi co tančili se s ušklebkem podíval.

,,A tobě?" zeptala jsem se.

,,Ty nevíš kolik mi je?" zarazil se a svůj nechápavý pohled vrátil zpět na mě.

,,Ne, jak to mám vědět?" nechápala jsem.

,,Tak každá faninka ví věk a snad i celou historii jejího favorita" vysvětlil.

,,To je možná pravda, ale já žádná faninka nejsem, to spíš moje kámoška. Já jsem vaši písničku slyšela naposledy rok zpátky, ale ten dnešní koncert nebyl špatný" přiznala jsem a vypila sklenici vína, čímž mi zůstalo už jen půlka Friska.

,,Dvakrát vodku" řekl barmanovi, ten mu nápoj dál a Bakugou obě vody do sebe kopl.

,,Kdyby si nevěděla ani moje jméno tak jsem-" ,,Bakugou Katsuki, to vím jako jedinou věc.. Bakugou.. hezké" přerušila jsem ho. Jeho příjmení je vážně krásné, ale to jméno je nádhernější. Taky k němu sedí.

,,Říkej mi Katsuki" podíval se na mě ,,tak mi můžou říkat jen blízcí" dodal šeptem.

,,My jsme si blízcí když se známe půl hodiny?" zašeptala jsem otázku zpátky.

,,U tebe udělám výjimku, taky ti přesně můžu říkat y/n, že y/n" řekl s mrknutím.

Y/n mi sice říkají úplně všichni, ale ráda mu budu říkat jménem to lhát nebudu

Už jsem svoje tělo, myšlení ani nic neovládala.

Jakoby to ze vteřiny na vteřinu vypnuli a začalo to ovládat něco jiného, a to něco jiného se jmenoval alkohol.

Natáhla jsem ruku k jeho vlasům na, které jsem si už od dne co jsem je uviděla, tedy dneska, chtěla sáhnout.

,,Jsou tak krásně hebké" řekla jsem se smíchem a z úst mi šel cítit samí alkohol. Šel cítit snad až na druhý konec klubu, opět.

,,Jdeš se mnou" řekl když si stoupl a mě vzal do náručí asi ten alkohol ucítil až moc.

Nebyl na tom, ale vážně o nic víc lepší, tak vstal.

,,Woup" vydala jsem že sebe zvuk když mě zvedl.

,,Kdyby mě hledala Arisu tak řekněte že y/n l/n je s Katsukim!" řekla jsem- no spíš zařvala, barmanovi s lehkým smíchem a mrknutím

On jen kývl a šel se věnovat dalším lidem, kteří chtěli nějaký nápoj.

Pak jsem se rozesmála a dívala se kam mě vede.

,,Kampak to jdeme zlato?" zeptala jsem se úplně ožralá až hanba.

,,Na jedno místo kde si odpočineš" řekl a snažil se znít co nejstřízlivěji, ale nešlo mu to a to stejné o něm říkala i jeho nemotorná chůze.

Sotva unesl sebe a to ještě k tomu nesl mě a mojí těžkou váhou, blázen.

Vešli jsme do nějakých dveří, pak vyšel schody a pak vešel do dalších dveří.

Ty zavřel a posadil mě na židli u stolu, málem jsem spadla kvůli balancu, který jsem pomalu neudržela.

,,Kde to jsme?" zeptala jsem se snažila jsem se být co nejstřízlivější stejně jak se snaží on, ale ani mě to vážně nešlo.

,,Tady si odpočineš, potřebuješ spánek, donesu ti z koupelny kýbl kdyby si se probudila a zvracela" řekl a začal stlát postel akorát na to aby si do ní člověk lehl a sunul.

Věděl že jsem úplně na mol, ale on od toho dál nebyl, stačila ještě chvilka malá jako zrnko prachu a byl by taky.

,,Pod si lehnout" řekl, ale jsem nehodlala vstát a i za nic. Možná kdyby mi pomohl hehe.

On si vážně myslí že jako poslušná holčička vstanu a půjdu spát

Pfff tak to vážně ne, to si mé myšlenky rozesmál aniž by jsi to nějak plánoval

Aaach ten alkoh bdělá kouzelné věci ý citimse taak svobodnaa

I boje myšlenky už mají chyfi- chyby

Došel ke mně a když mě chtěl vzít a přenést na postel tak jsem si ho za límec tílka přitáhla blíž a zadívala jsem se mu do očí.

Byl z toho co jsem udělala zmatený, ale překvapený ne.

,,Ještě nechci spát" zašeptala jsem mu vášnivě do rtů, kterém jsem poté přitiskla na ty mě a jemné je políbila.

Měl je tak měkké, příjemné na dotek a zároveň i šťavnaté. Byli tak výborné.

,,Oba dva jsme na mol a zítra si to ani nebudeme pamatovat" zašeptala jsem znovu.

,,Ani tě neznám" řekl a už z tónu hlasu šlo poznat že alkohol mluví za něj stejně jak za mě. Řekl to jen tak, šlo poznat že to chce.

,,Ani já tebe" řekla jsem z úsměvem a kolenem jsem mu přejela po jeho spodní citlivé části. Chtěl vydechnout, ale udržel to.

,,Neprovokuj mě" řekl už trochu naštvaně, ale zároveň trošku chytivě.

,,Nebo co? Ojedeš mě? Tak to udělej" řekla jsem a po posledním slově své rty přitiskl na ty mé.

Začal mě dravě líbat a z židle si mě přenesl na postel...

~~~~~~~~~~

Děkuji za přečtení <33

Všichni si asi domyslime co oba dva udělali- a nečekejte že v další kapitole to tam bude napsané, to ne :D

Velké sklamání pro ty kteří to čekali a velké štěstí, pro ty co jsou rádi že to nebudu psát

1 550 slov

Doufám že vás příběh pořád baví ;3