Our heroes [Dokončeno]

MuDR.Atlas

Takže hlásím dalšího kluka!Doufám, že se ti tato část bude líbit ;) :D

Luke

Byl jsem uprostřed rozhovoru s titánem Atlasem, když se do místnosti vřítil Jeff.Asi si říkáte: nic hrozného to není, je to jenom Jeff.Ale hořící Jeff je trochu jiná.Byl celý zahalený v plamenech a křičel o pomoc.

„Jeffersne, nedělej hysterku!“ Atlasovi nestál ani o starosti. „Kde jsme to skončili?“ Já byl vůl, teď mi došlo co se stalo- chvíle útěku nastala!

„hmm…“ Odkašlal jsme si. „Já už asi půjdu, jestli-“

„Kam bys chodil?Času dost!“ Byl jsem v koncích, ale napadla mě jedna fakt “úžasná“ výmluva.

„No, já jsem si chtěl odskočit, jako na…“

„Samozřejmě, když příroda volá, nikdo neodolá!Rovně chodbou, až nakonec, potom doprava a pak už to najdeš.Zrovna včera jsem pořizoval novou vůni, je znamenitá!“ Děláte si ze mě prdel?Jak tady může být WC?Když Atlas viděl jase tvářím, přidal: „Jej, zase hodně mluvím.Tak…hodně zdaru!“ Bleee, nic nechutnějšího mi ještě nikdo nikdy neřekl a už vůbec ne, tak rychle za sebou.

Tratil jsem se chodbou s úmyslem najít pyromana Willa.Musím uznat, že živá pochodeň Jeff, se mu vážně povedla.Bloudil jsem chodbami, uličkami a rozhodoval se na každé křižovatce.Bohové asi stáli při mně, protože Williama jsem našel celkem rychle.V očích měl děs a vypadal divoce.

„Dobrá práce!“ Zajásal jsem nad jeho skutkem.On zas takovou radost neměl.Byl vyděšený a zmatený.

„Co-co jsem to udělal?Já, já jsem ho zapálil!Je ze mě vrah!“ Nemohl jsem si dovolit, aby mi tady někdo vyšiloval.Jsem pryč docela dlouho a v žádném případě nechci poslouchat Atlase, že proti zažívacím potížím, mám jíst jednou denně Activii.

„Wille!Wille!“ Zamával jsem mu rukama před obličejem. “Musíme jít, spěcháme!“

„Jo jasně už jdu.“ Tiše jsme se plížili po chodbách, toho tajemného sídla.Slyšel jsem, jak mi buší srdce.Zase po dlouhé době, jsem to já, ne nikdo jiný.Žádný Kronos!

Když jsme prošli bludištěm chodeb, byl to nepopsatelný pocit zase vidět a cítit sluneční paprsky.Jemně mi padali na pleť, i když venku mrzlo.Z chodby, kterou jsme sem přišli, jsem zaslechl řinčení zbraní.Williem to asi taky zaslechl.Jen se na mě podíval a já přikývl.Ani jsem se nenadál a už jsme se hnali co nejdál od paláce.Zpětně mi došlo, že na hoře Tampalais nikdy palác nebo nějaké sídlo nebylo, jenže věci se mění.

No takže pokud jsi to dobře pamatuju 1+1=2

Už dva kluci!Holky, chcete taky přepočítat? :DDD