Jakube...proč zrovna já?

XXIII.

Z nemocnice nás pustili po pěti dnech.
Mě a mojí malou princezničku.
Jakub je z ní taky dobře mimo. Furt chce, abych mu posílala fotky, které následně ukazuje klukům. Tomášek mi už psal, abych mu nic neposílala, protože z toho děcka má noční můry.
Samozřejmě jsem mu hned vynadala.

Matkou jsem nikdy být nechtěla.
Teď když ale vidím to malé štěstí myslím, že jsem se bála jenom zodpovědnosti, která nastane.
Jakub mě taky hodně překvapil.
Úkolu otce se zhostil velmi dobře. Sice přebalování nechává na mně, ale vybírá ráno outfity. Pyšný to otec.

Fanouškům oznámil příchod svého dítěte v tracku. Někteří tomu nevěřili, někteří ihned začali dělat velkou paniku, ale stále jsou tu ti, co nám to přejou.

Konečně mám rodinu takovou, jakou potřebuji.