...
Pokračování načteno
...
Přejete si vidět počet slov?
Ano | Ne
...
Počet slov.. 1387
• P.O.V Aria •
"Zayne" vyslovila jsem jeho jméno hlasitěji, aby se na mě otočil a konečně si mě všiml. Stál u hlavních dveří v předsíni, které vedli ven a já k němu pomalu přešla, když se na mě konečně otočil s mírným úsměvem. Byla jsem už převlečená a připravená jít ven a on tak vypadal také. "Kam vlastně jdeme?" zeptala jsem se zvědavě a čekala na jeho odpověd.
"Vybrat ti šaty" odpověděl mi jakoby nic a já nechápavě pozvedla obočí. Šaty? Najednou se ve velké předsíni objevil i Louis, který si zrovna nandaval černý dlouhý kabát. Zmateně jsem se na něj koukla a on mě jen pozdravil a stoupl si vedle Zayna. "Lou jde s námi" pokývl k němu hlavou, přičemž se Louis lehce pousmál a já pomalu přikývla na to, že chápu. "Bude velká akce a všichni rozhodli, že půjdeš taky" začal mi vysvětlovat to, k čemu ty šaty vlastně budu potřebovat. Jaká akce? "Více ti řekneme potom. Jdeme" chytl mě silně za loket a začal mě tahat ven z domu. Nasedli jsme do jednoho z mnoha aut, přičemž jsem seděla vzádu a oni dva ve předu.
---
"Vyzkoušej si tyhle a ukaž nám je až budeš hotová" podal mi Zayn několik šatů a popostrčil mě ke zkoušecí kabince. Už dlouho jsem nebyla v nákupním centru a rozhodně jsem si nepředstavovala, že jsem po dlouhé době přijdu s nebezpečnými lidmi, kteří mě unesli. Bojím se, co to bude za akci a doufám, že to nedopadne nějak špatně jako v Podsvětí. Lehce jsem si povzdechla a zavřela se v jedné z mnoha kabinek. Všechny šaty vypadali až moc luxusně a rozhodně nestojí jen pár peněz. Stáhla jsem rty do úzké linie a prohlédla si první šaty, které si vyzkouším. Byli modré a byli mi pod kolena. No vůbec mi neseděli, takže jsem rovnou věděla, že tyhle to nebudou.
Vylezla jsem z kabinky a uviděla Louise a Zayna sedět naproti mě s mobily v ruce. Hned na mě pozvedli hlavy, aby si mě mohli prohlédnout. Pozvedli obočí a na sekundu se na sebe koukli. "Ne" řekli najednou a já se lehce pousmála.
"Jsem ráda, že na něčem se shodneme" otočila jsem se a zavřela se znovu v kabince. Moc mě to tu nebavilo, no na výběr jsem rozhodně neměla. Ale byla jsem celkem ráda, že jsem na chvilku pryč z toho domu plných špatných lidí. Vím, že jednoho dne se budu muset pokusit utéct.. Přeci fakt nečekají, že s nimi zůstanu až dokud nezestárnu? Nebo mě opravdu plánují zabít? Rychle jsem nad poslední myšlenkou zatřásla hlavou a hned se podívala na další šaty, co si vyzkouším. Byli vínové barvy a byli mi až na zem. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a prohlédla jsem si sama sebe velmi překvapeně. Vypadám jak kdybych šla na nějaký ples.
Vyšla jsem znovu ven a tentokrát neměli takový výraz jako u minulých šatů. "Líbí se mi!" řekl Louis a stoupl si přede mě, aby si mě lépe prohlédl. Pomalu jsem se otočila, aby mohli šaty vidět i zezadu a znovu se na ně otočila zpátky.
