...
Kapitola načtena
...
Počet slov.. 1302
• P.O.V Aria •
"Au!" sykl bolestí Zayn a vražedně se koukl na Nialla, který mu dával studený obklad na hlavu a asi mu to tam přiložil moc silně. Seděli jsme všichni v obývacím pokoji po tom, co se tu z ničeho nic objevili jejich zřejmě nepřátelé. Byla jsem celkem ještě mimo a tak jsem jen koukala kolem sebe a nervozně si mnula ruce. "Ne tak silně, Nialle" vzal si od Nialla ten studený obklad radši sám a držel si ho na temeni hlavy, kam ho pravděpodobně někdo praštil. "Jak se dostali přes naše lidi a přes bezpečnostní systém?" zeptal se po chvilce ticha a koukl se na Harryho, který vypadal tak, že velmi silně přemýšlel a byl úplně mimo realitu. Byl opřený o zed, zatím co my ostatní jsme všichni seděli a koukal se do země velmi zamyšleně. Povzdechl si a koukl se na Zayna s tím, že mu odpoví na jeho otázku.
"Museli se hacknout do našeho systému a odvrátit nějakým způsobem pozornost od našich lidí" odpověděl mu a já zaujatě začala poslouchat. Povzdechl si a promnul si oči. "Určitě už vědí, že tu je někdo nový" pohledem se zasekl u mě a koukali jsme si pár sekund vzájemně do očí, než svůj pohled znovu odvrátil jinam. "Budou se o ní zajímat" odstrčil se od zdi, o kterou se celou dobu opíral a přešel blíže k nám. "Budou jí chtít zabít" hned jak to dořekl, tak jsem se lehce lekla a vyděšeně se na něj koukla. Myslí to vážně? "Mohl nás ale také někdo zradit" řekl další možnost, která ho napadla a všichni se na něj zmateně podívali.
"To nemůže být ono. Kdo by si nás troufl zradit?" zeptal se Louis zmateně a zkřížil si ruce na hrudi. V tom měl pravdu. Pochybuji, že by si někdo troufl zradit zrovna je. Největší gang a možná i nejnebezpečnější tady. A já jsem tu s nimi zavřená.. Proč by chtěli zabít zrovna mě? Vždyt jsem nic neudělala, ani nevím co jsou zač. "Co s ní uděláme?" koukl se na mě a to přimělo, že se na mě koukli i ostatní, z čehož jsem lehce znervozněla. "To jí tu necháme i přes to, že jí budou chtít zabít? Myslím, že jí tu stejně nepotřebujeme. Proč jí nezabijeme dříve než oni?" zamračil se a vytáhl si pistol kterou z ničeho nic namířil na mě. Lekla jsem se a vystrašeně se skrčila do rohu gauče. Vystřelí?
"Ne, pořád jí potřebujeme" řekl úplně v klidu Harry a tak Louis svojí zbran znovu schoval. Zhluboka jsem si oddechla a zkusila se alespon trošku uvolnit. A k čemu přesně mě pořád potřebují? Nejradši už bych byla doma. Musím s tím něco udělat.. "Bude se ještě hodit. A dnes už toho zabíjení stačilo" dopověděl a podíval se na Zayna. "Od zítra jí s Liamem začnete cvičit aby byla připravená" řekl jakoby nic a odešel z obývacího pokoje. Pootevřela jsem lehce pusu a koukala na místo, kde před chvílí ještě stál. Cvičit? S nimi? Po chvilce se zvedli i ostatní a odešli pryč. Zůstal tu jen Zayn, který na mě dnes nějak až moc koukal a ted to dělal znova. Nesnažil se to ani nijak zakrýt.
"Umíš lhát?" zeptal se mě z ničeho nic a já na něj hnedka přesunula svůj zmatený pohled. "Jestli chceš být součástí gangu, musíš umět lhát" odložil si studený obklad z hlavy a položil ho na stolek před ním. Nikdy jsem nechtěla být součástí gangu.. No tady nemám na výběr.
"Uh.. Jo.. Jo umím" samozřejmě Ario.. Tohle by ti uvěřil leda tak hluchý člověk.. "Asi" zašeptala jsem a stáhla rty do úzké linie.
"Jak to myslíš 'asi'? Umíš lhát nebo ne?" uchechtl se a já znovu nejistě a nervozně pokrčila rameny. Povzdechl si a nevěřícně pokroutil hlavou. "Tak tohle bude ještě těžké" zvedl se a také odešel pryč. Bude to ještě těžší, když nic z toho nechci.. Nechci být součástí jejich gangu. Po pár sekundách jsem se také zvedla a rozešla se do svého pokoje. Když jsem šla nahoru po schodech do druhého patra, potkala jsem Harryho, který rychle běžel ze schodů, aniž bych cokoliv stihla říct, už byl pryč. Ani jsem si vlastně nebyla jistá, jestli s ním mluvit chci. Bůh ví jak by to dopadlo.
Najednou jsem narazila do něčeho tvrdého. Zvedla jsem hlavu lehce nahoru, abych věděla co to bylo. Narazila jsem do Niallovy hrudi. Omluvila jsem se mu a lehce se pousmála, na což mi úsměv hnedka obětoval. "Neviděla si Harryho? Trošku se něco zvrtlo" poškrábal se nervozně na zátylku a já pozvedla obočí. Zvrtlo?
"Harryho? Ano, před chvílí kolem mě proběhl. Zřejmě běžel ven" ukázala jsem za sebe na místo, kam běžel a on jen pokýval hlavou, že rozumí. "Co se stalo?" zeptala jsem se zvědavě a čekala na jeho odpověd. Byl o hodně vyšší než já a ještě k tomu stál o schod výše, takže jsem se musela koukat hodně nahoru.
"Ah.. Vždyt víš. Harry. Trošku.. Teda.. Hodně se naštval. Tak doufám, že se nic nestane. Ještě si neviděla co dokáže, když je naštvaný a bud ráda" nervozně se pousmál a jemně mě poplácal po temeni hlavy. "Možná si ho měla sledovat" zamyslel se a já rychle pokývala hlavou na nesouhlas. Ještě by mi něco udělal, když ho tu tak poslouchám. Zasmál se a stoupl si na stejný schod jako já. "Bud ráda, že si ho zatím tak naštvaného neviděla. Uh.. Hele.." na chvilku se odmlčel a starostlivě se na mě podíval. Jako jediný je na mě tady takovýhle. Jen kvůli němu to tu mám alespon trošku ráda. "Když ti Harry něco řekne, cokoliv, vždy to udělej pokud nechceš tedy zůstat ležet nehybně na zemi. Nechci tu vidět další nevinný objeti. Vím, že tohle zrovna ted asi nechceš slyšet. Ale řekneš mu ne a nemusí rozmýšlet dlouho nad tím, jestli tě nechá žít nebo ne" domluvil a hned na to odešel. Další? Byl tu někdo jako já?
Chvilku jsem stála ještě na tom samým místě a ani se nehnula. Jen jsem se koukala na místo, kde ještě před chvílí stál Niall a přemýšlela nad tím co řekl.
---
Ležela jsem na posteli a koukala do stropu. Neměla jsem co dělat. Jediné, co se tu ted dalo dělat bylo přemýšlet. No to by mě ale nemohl někdo vyrušit. Dveře od mého pokoje se najednou otevřeli a dovnitř vešel Harry. Co tu sakra dělá? Je pozdě. Koukla jsem se na hodiny vedle mě na nočním stolku, které ukazovali že je půl desáté večer. Stoupl si před mojí postel, ke které se dostal jen tak tak, protože to vypadalo, že je zřejmě opilí. Na sucho jsem polkla a vyhoupla se do sedu. "Klekni si" pokývl hlavou na zem a já na něj vykulila oči. Cože si mám? "Hned" zvýšil hlas a já si s leknutím stoupla z postele. Pomalu a nejistě jsem si před něj klekla a čekala na to, co se bude dít dál. Vyděšeně jsem se na něj koukala a nervozně si mnula ruce, které se mi lehce začali potit. "Bože, jsi tak poslušná" povzdechl si a málem spadl z toho, jak se zamotal.
"Harry, jsi opilý" vystrašeně jsem mu řekla a on se na mě vražedně podíval. "T-Tedy.. Hazzo" vykoktala jsem ze sebe a on se pousmál.
"Hodná holčička" pohladil mě po hlavě, na což jsem lehce ucukla. Slyšel vůbec to, co jsem řekla?
"Ted mě dobře poslouchej, Kitten" narovnal se a koukal se mi s jeho temnýma očima do těch mých. "Jsi jenom moje, rozumíš? Nikoho jiného. Jenom na tebe někdo sáhne a přísahám že mu useknu ruce. A nežertuju, to se neboj"
Je jen opilý.. to bude dobrý, Ario
---
Zdravím! Tak co zatím na vývoj příběhu říkáte? :) Snad se vám kapitola líbí a jste s ní spokojení <3
Budu moc ráda za každý votes a komentář <3 :)
Jinak plánuji znovu nový příběh, chtěli by jste?? :)
...
