Pomsta Mafie: Příběh lásky a nenávisti

Kapitola 30

Od žádosti o ruku uběhlo jen pár dní a už jsem se pustila do plánování. O zasnoubení jsem mámě a Anitě volala hned den potom. Obě z toho bylo samozřejmě v šoku, protože to teď nikdo nečekal, ale byli nadšené. Máma si jen nebyla jistá, jestli to je úplně dobrý nápad vzít si za muže šéfa mafie, abych nedopadla jako ona, ale nakonec jsem ji uklidnila, že to zvládnu. Pozvala jsem je na svatbu, ale musím ještě udělat pozvánky, s čímž mi pomůže Francesca. Anita se nabídla, že také přijede na pomoc naplánovat vzhled svatby a výběr šatů. Měla přiletět už dnes, takže ji vyzvedneme na letišti.

Byla jsem na dnešek domluvená s Francescou, že pojedeme do Palerma do kavárny a začneme plánovat společně i s Anitou. Ještě se spolu nesetkali, tak doufám, že si sednou. Rozloučila jsem se s Lucou, když už Francesca čekala v autě před hlavním vjezdem. Jeli jsme rovnou na letiště Falcone-Borsellino v Palermu, kde už na nás u příletů čekala Anita. Vystoupili jsme s Francesou z auta a zamávala jsem na Anitu.

    "Tady je naše nevěsta!" zapištěla Anita a přiběhla ke mě, aby mě pevně objala.

    "Jsem tak ráda, že si mohla přiletět" usměju se a udělám krok vzad, abych představila Francescu.

    "Tohle je Francesca. Říkala jsem ti o ní" usměju se a podívám se na ně.

    "Ahoj, ráda tě poznávám" usměje se Francesca a Anita ji úsměv oplatí a obejmou se na přivítanou.

    "Ty jo, už teď vím, že to bude s vámi zábava" usměje se na nás Anita, "to je tvoje auto?" ukáže Anita na auto za námi.

    "To je moje" usměje se Francesca.

    "Range Rover. Miluju tyhle auta" usměje se Anita a dá si tašky do kufru.

Letiště nebylo od centra Palermo tak daleko, takže jsem u kavárny byli za pár minut. Sedli jsme si ven k našemu oblíbenému místu a objednali si kafe a zákusky.

    "Abych se s tímhle do nějakých šatů vešla" řeknu, když se podívám na všechno to sladké.

    "Prosím tě, vždyť celou dobu co tě znám si jako tyčka" usměje se Anita.

    "Mhm, ale když budu takhle pokračovat"

Francesca vyndala svůj laptop, zatímco Anita otevřela desky s fotografiemi různých interiérů a dekoracemi na svatbu. Oceňovala jsem to, že si pro mě Anita dala práci s tím, najít různé styli a barvy na svatbu, i když dělala interiéry spíš bytů a domů. To same Francesca. Měla jsem štěstí, že mi s tím můžou pomoc obě kamarádky.

Skoro necelé dvě hodiny jsme si prohlíželi různé dekorace, barvy a místa, kde by se svatba mohla konat. Luca mi řekl, že to nechá celé na nás, což mě překvapilo, ale aspoň jsme mohli vybírat z několika možností. Nakonec jsem si ale zamilovala Villa La Limonaia, což byla nádherná vila poblíž města Catania na Sicílii. Bylo to od Palerma dál, ale bylo to ideální místo pro svatbu.

Měli jsme domluvený i svatební salon, kde jsem si vybírala šaty a to bylo něco. Nemohla jsem se rozhodnout, protože každé měli jiný střech, délku a vzory, ale nakonec jsem našla jedny, které mi přišli dokonalé. Byli dlouhé až na zem, že se budou za mnou jemně táhnout. Rukávy byli dlouhé, ale tenké s krajkovým vzorem s kamínky. Šaty vypadaly elegantně, ale zároveň výrazně. Nemohla jsem se udržet bez emocí. Nemyslela bych si, že se budu vdávat, ale byla jsem neskutečně ráda.

    "Tyhle šaty jsou nádherný. Budou to teda ony?" ptá se Francesca, zatímco si je Anita prohlíží.

    "Já si myslím, že tyhle jsou ty pravé"