ALL I WANT IS YOU

~54~

Ono vždycky bylo snazší říct, že to tak asi zkrátka mělo být.
Říkali, hledej mezi hvězdami a možná najdeš to, co hledáš.

Říkali, oni říkali...

Chápeš? První z mnoha chyb. Poslouchala jsem je místo toho, abych víc poslouchala tebe.

Radil si mi být víc silnější, ale sváděla jsem to na svou únavu. Radil si mi mluvit, ale mlčela jsem už tak dlouho, že pro mě slova byla zbytečná. Radil si mi, abych v sobě něco změnila, víc se prala a sváděla bitvy.

Nechtěla jsem chápat, víš. Celou tu dobu jsem omlouvala své chyby a ty si trpělivě seděl vedle mě.

Nevážila jsem si lidí. Druhá chyba...

Nevážila jsem si tvého času, který si mi věnoval.

Ono vždycky bylo snazší říct, že to tak asi zkrátka mělo být.
Říkali, hledej mezi hvězdami a možná najdeš to, co hledáš.

A já nevěděla, co chci. Vážně jsem tápala. Zamotala se do svých vlastních pavučin, ignorovala rady ostatních, odmítala přiznat pravdu a lhala sama sobě tím, že jsem příliš unavená než, abych dokázala něco dělat jinak.

„Mio!" zuřivý hlas se ozval celou ulicí zrovna, když došla ke svému domu. Theodor. Dva dny se jí povedlo držet si od něho odstup, ale jeho naštvanost, jak se zdálo, každým dnem stoupala. Stál tam opřený o své auto a asi na ní čekal celou dobu, co byla u své kamarádky.

„Jdi pryč." začala si z kapsy vytahovat klíčky. Slyšela, jak se jeho kroky přibližují až nakonec stanul přímo za ní.

„Proč mě ignoruješ! Proč neodpovídáš na zprávy a vyhýbáš se mi!"

Rozklepanou rukou, začala odemykat dveře. Jo, kdyby tušil, že se kvůli němu trápí...
„Nevyhýbám, jen jsem neměla čas."

„Ah, to jsem hned moudřejší!" když viděl, že mu chce utéct, stáhl si ji k sobě a dveře zabouchl. Natiskl se na její záda a jakmile sebou začala vztekle házet svůj stisk kolem ní zpevnil.
„Utíkáš před problémy? Nebuď hloupá. Štveš mě! Stůj klidně!"

„Ne! Chci domů!"

„Až si promluvíme!"

„Nechci s tebou mluvit!"

„Princezno....!" téměř zavrčel a ona ztuhla. „Co víš o Amber, s kým jsi mluvila a co ti je. Nic jsem neudělal!"

„Já vím, že jsi nic neudělal!"

„Tak proč se chováš jako hloupá husa!" zase se mu zkoušela vytrhnout, ale marně. Jeho silné ruce kolem ní byly obtočené jako pevné řetězy.

„Nech mě! Budu volat o pomoc!"

„Nedáváš mi na výběr, princezno." povzdechl si. Na pár vteřin ji tak dokonale zmátl, než se odtáhl a za zápěstí ji začal táhnout k autu.

„Theodore Nordwoode! Ihned mě pusť!"

„Dal jsem ti možnost vyřešit to po dobrém, ale jak se zdá budeme to muset udělat podle mých pravidel."