XV.

3 0 0
                                    

Posuneme se o pár měsíců dopředu. Tedy konkrétně o sedm. Čekají nás první společné Vánoce. Bojím se jich. Alex mě kontroluje na každém kroku a neustále mi vyčítá, že jsem vlastně neschopná. Taky mě čeká v letě svatba kterou pomaloučku ale jistě začínám plánovat.
"Alexi, potřebuju aby jsi mi s něčím pomohl"
"Copak? Už se ti nelíbí tatínek zlatokopko?"
"Cože? Jasně že se mi líbí a vůbec, jak tě takový nesmysl mohl napadnout?" "Mary jsi jenom prolhaná ku*va které se náramně podařilo sbalit tátu. On je ale musí být s mámou. Ty jsi přišla do jeho života a všechno jsi zničila"
"Alexi, takhle se mnou nemluv, jsem..."
"Jsi co? Ubožák který si hraje na mou macechu? Nezapomeň odkud pocházíš a já je tvá minulost? Jsi chudá a prolhaná mrcha která ještě před možná rokem seděla někde na lavičce a brečela jako ostatní holky ve tvém věku, že je nikdo nechce. Najednou se objevíš tady. Potkáš otce který tě pozve na večeři a bum. Nakonec jste spolu zasnoubení a chcete dítě. Mary tvůj plán se zjevně plní. Nech otce zmanipulovat, pak ho znič ale já ti to vrátím! Já tě zničím za každou cenu" "Alexi, není to tak, jak vypadá, já tvého otce miluju chci s ním být do konce života, a chci..." "Chceš ho jenom obrat o peníze. Víš co? Vypadni z tohohle domu. Vypadni a jdi si kam chceš. Klidně si běž za svými rodiči nebo tou ubohou kamarádkou ale už nikdy se neobjevuj v téhle části města"
"Alexi" "Zmiz nebo řeknu otci o tom, že jsi ho podvedla" "Ty víš že to není pravda, neudělala bych to" "Ale mohla by jsi. Máš deset minut, jestli tě tady najdu, je po tobě. Otce si nezasloužíš!" "Máš pravdu, tvého otce si nezasloužím" s brekem odejdu do kuchyně kde se zmůžu jen na napsání rychlého dopisu pro Zayna.
Drahý Zayne. Ty víš že tě miluju. Víš jak moc jsi pro mě znamenal a že bych vyměnila všechno na světě za to, abych mohla být s tebou. Bohužel nám to ten nahoře nepřeje. Nebo spíš ten v pokoji. Miluju tě. Já i náš malý drobeček tě moc milujeme. Měj se Zayne"
Dopis vložím do obálky kam přidám i zásnubní prsten a nechám ji ja stole, popadnu svoji kabelku a kabát a mizím z domu. Tak jak si Alex přál. Dnes ráno mi lékařka potvrdila že jsem těhotná a chtěla jsem to večer oznámit Zaynovi, ale Alex by s tím nesouhlasil. Zabil by mě. "Neboj se, spolu to zvládneme. Maminka tě moc miluje a tatínek? Bez něj to zvládneme. Budeš ale hrdým nositelem jména Mailk
Odpovím sama pro sebe, teda spíš pro miminko a vydám se do bytu Candy

Věk je jenom číšloKde žijí příběhy. Začni objevovat