9. Kapitola

88 12 2
                                    

Po nějaké době kdy z ohniště vycházel už jen teplý žár a obloha byla tmavší než kdy jindy, se černovlásek už dávno ponořil do říše snů, avšak ten druhý, co tam s ním byl také, byl zcela vzhůru. Hnědovlásek zíral na oblohu posetou hvězdami, která prokukovala mezi korunami stromů. Eren ani nebyl nijak zvlášť unavený, jak očekával vzhledem k jejich cestě a vlastně celému dni, kdy nastoupil poprvé do této práce. Ani si ještě pořádně neuvědomil, že to je král kdo naproti němu spí v lese na pouhé dece.

Hoch vstal a přešel blíže k Levimu. Jeho tvář byla ve spánku tak uvolněná, jako by z ní vymizel všechen stres a bolest, kterou po celé dny nosí. Jenom ve spánku se může konečně svléct a ukázat jeho pravou podobu. Králova pleť na svitu měsíce zářila ještě bělejším odstínem, než se může u člověka vůbec považovat za zdravou. Eren se zhluboka nadechl a zavřel oči.

„Teď ne..." šept potichu do hustého ticha kolem něj. Pomalu se přesunul zpátky na své místo a takhle tam již zůstal po zbytek noci.

...

Malé sluneční paprsky se začaly prodírat skrz zelené listy stromů, aby mohly dát živoucím tvorům lesa vědět, že už je den. Ptáci zapěli svou píseň na přivítání nového dne. Rosa se leskla na trávě a jemný jarní vánek započal svou cestu.

Černovlásek se pomalu posadil na své dece a ihned poté se protáhl. Rychle se zorientoval a svůj pohled nasměroval k místu, kde sedí Eren, nebo alespoň sedět měl. Levi se rozhlédl kolem sebe, jestli ho neuvidí někde jinde, ale po hnědovláskovi ani stopa.

„Erene?" zvolal Levi, avšak žádná odezva. Ohniště už bylo dávno vyhaslé a chladné. Král se postavil a vydal se hocha hledat.

„Erene!" zavolal párkrát slepě do lesa. Po chvilce se rozhodl vrátit. Když se dostal k místu, kde přespával, věci které tam měli, byly pryč. Levi zaujal obranný postoj, jelikož očekával, že jsou zřejmě v jeho okolí lupiči, kteří ho mohou každou chvílí přepadnout.

V jeho periferním vidění zahlédl jakýsi stín blížící se k němu. Rychle zareagoval, otočil se k neznámému čelem a už se chystal na obranu.

„Ah dobré ráno Vám přeji," popřál usměvavý Eren zcela čilý a zřejmě i pln energie. Levi si oddechl a následně naštvaně pohlédl na hocha.

„Já ti dám dobré. Hledám tě tu všude po lese. Potom mě vylekáš a pak se na mě ještě usmíváš jako měsíček na hnoji," pokáral ho a poté si zkřížil ruce na prsou a čekal na omluvu. Eren se nervózně zasmál a přitom se poškrábal na zátylku.

„Já...omlouvám se, jenom jsem si říkal, že připravím koně ještě než se vzbudíte a když jsem se vrátil tak jste někam zmizel a tak jsem aspoň zabalil věci abychom už mohli jet," odpověděl.

„Takže král najednou zmizí a ty místo toho, abys ho šel hledat, radši budeš balit věci?" Tázavě pokrčil obočí Levi a opřel se o strom.

„No...večer jste říkal, že nejste tak bezbranný, abyste se nedokázal ochránit sám a tak jsem si řekl, že jste se šel třeba jenom projít nebo tak něco," obhajoval se hnědovlásek.

„Tch, máš se ještě co učit Erene," odvětil nakonec král a poté se vydal je koním.

„Když už si teda všechno sbalil, tak můžeme jet," vyzval Erena a nakonec naskočil na koně. Eren vylezl na svého a společně se vydali zpět do paláce.

Trvalo pár hodin, než spatřili na obzoru město společně s královským palácem. Když projížděli ulicemi města, neobešlo se to bez povšimnutí obyvatelstva. Králi pohledy lidí nebyly příjemné a proto když projížděli okolo tržiště, rozkázal Erenovi ať zajde koupit obyčejné kápě, aby nebyli tolik nápadní. Eren sesedl z koně a rozešel se ke stánku, kde si myslel, že by se mohly prodávat. A také měl pravdu. Povšiml si, že hned vedle byl stánek, kde starý muž prodával všelijaké lektvary a byliny.

Mezitím Levi zašel o kousek dále, aby si ho nevšímalo tolik lidí. Už to byla nějaká chvíle, co Eren odešel a král začínal být netrpělivý. Přemýšlel co Erenovi tak dlouho trvá. Když už si myslel, že Eren se snad ztratil, spatřil jeho hnědovlasou hlavu mířící k němu.

Jakmile Eren došel ke králi, podal mu bezeslově onen kus látky a následně nasedl na svého koně. Levi si všiml, že vypadá poněkud zamyšleně.

„Ti to dost trvalo," řekl král s naštvaným podtónem, zatímco si nasazoval kápi.

„Byla tam spousta lidí," odpověděl Eren. Levimu se jeho odpověď nezdála upřímná, ale nechal to být. Vyrazili opět na cestu. Tentokrát si jich už všímalo méně lidí.

Jak dorazili k paláci, přenechali koně Marcovi, aby se o ně po dlouhé cestě řádně postaral. 

Lonely Throne (Ereri/Riren)Kde žijí příběhy. Začni objevovat