Nováček//TODODEKU

•11•

Po obědě jsem se cítil nějak špatně. Chtěl jsem jít domu, ale vzpomněl jsem si na Todorokiho. Nepřemýšlím nad tím nějak moc? Byla to jen hloupá párty, i kdyby se tam stalo cokoliv, bylo to jen protože všichni byli opití. A co když Jiro neříka pravdu. Prostě na to zapomeň. „Umh Deku jsi v pohodě?" zeptal se mě povědomí holčičí hlas. „Oh Ochaco...Jsem v pohodě, proč bych neměl být?" Koukal jsem se na ní docela smutně, protože nebyla Todoroki. Už jsem řekl ať nad ním přestaneš myslet! „No šla jsem kolem a viděla tě, vypadal jsi že nad něčím přemýšlíš, nechtěla jsem tě vyrušovat a tak jsem šla na záchod, ale když jsem se vrátila tak si tu furt stál ve stejné pozici, koukal jsi se na zeď a něco si mumlal. Stála jsem tady 5 dalších minut a ty sis mě ani nevšiml. Docela jsem se bála.... Každopádně jsem se tě chtěla zeptat jestli nechceš jít se mnou domu, nechce být sama." Jen jsem přikývl a následoval brunetku ke skříňkám. Šatny jsme měli oddělené na holky a na kluky+ na třídy. Celé první ročníky, pak celé druhé a tak dále.... Přišel jsem ke své skříňce a dost možná protože už bylo asi 20 minut po obědě, nikoho jsem neviděl. Sundal jsem si tričko, které jsem si měl v plánu vyměnit, protože poslední hodina byl tělocvik, a já byl líný se převléknout o přestávku, místo toho jsem šel dříve na oběd s Bakugem. (Teď jsem si vzpomněla na poslední kapitoly a z nich jde jasně poznat že tělocvik nebyl. Takže i když to teď trochu nedává smysl, potřebuji to sem napsat, za chvíli se dozvíte proč.) Uslyšel jsem kroky, které vedly do uličky ve které jsem já. „M-Midoriyo...Co tu děláš, vždyť je hrozná doba co skončil oběd?" Mluvil na mě. Koukal se na mě. Počkat nekouká se právě na mou hruď? Po tom co jsem si uvědomil, že to není jen můj obličej na který se právě kouká, zčervenal jsem a nebyl schopen vydat hlásku. Po chvíli jsem se alespoň trochu zklidnil. „N-Nato stejné s-se můžu ptát
j-já." Sklonil jsem hlavu tak, aby neviděl jak moc rudé jsou mé tváře a čekal na jeho odpověď. Cítil jsem jak se přiblížil a fakt, že pořád nemám nasazené své tričko mi moc nepomáhá. Vzal do svých rukou můj červený obličej a políbil mě. Byl to sice jen velice krátký polibek, ale i tak jsem si ho náramně užil. „O-omlouvám se. Za všechno." Zaraženě jsem se na něj koukal a než jsem stihl cokoliv říct, zmizel za rohem uličky.

„Co ti tak trv- Um jestli to to vadí přijdu později." Podívala se na mou hruď abych pochopil že tím myslí toto. „Nevadí, můžeš zůstat." „Stejně jsem na holky." Vytřeštil jsem oči na Uraraku. „A to jsi mi měla v plánu říct kdy??" Mezitím co jsem se připravoval na cestu ze školy domů, jsem si povídal s Urarakou o její orientaci. „Se omlouvám no, myslela jsem že to víš..." Oba jsme se zasmály a vyšli ze školy ve které už žádní studenti krom nás nebyli, byla to asi hodina od oběda, všichni odešli co nejdříve jen mohli. „Víš Urarako když jsme u těch orientací..." „Nojono jseš gay až po uši, všichni to víme." CO? „WTF A TO JSI VZALA KDE?" Mezitím co se mi snažila vysvětlit jak moc teple vypadám, já přes celý park řval že mele blbosti. Netrvalo dlouho a oba dva jsme se dostavili domu. Pak jsme si ještě nějakou chvíli psali, ale jak už jsem říkal, nebylo mi úplně nejlépe a tak jsem po pár minutách chatování s Ochaco usnul.

Probudil jsem se a venku byla tma. Podíval jsem se na telefon, který ležel vedle mě. Ukazoval že je 1 ráno, tak jsem se rozhodl že se ještě vyspím. Už mi ale nešlo usnou. Tudíž jsem měl alespoň čas na připravení aktovky a dalších různých věcí které jsem včera nestihl, jako třeba se osprchovat.

Tak dneska mám extra náladu na psaní, tak jsem se rozhodla že nová kapitola nebude úplně špatný nápad. Také pokud mě chcete podpořit ve psaní, nebo se vám líbí styl jakým píšu, byla bych ráda kdyby jste se podívali na mojí novou knihu která je opět na ship tododeku a dali mi tam třeba nějakou tu hvězdičku. Děkuji moc za všechny komentaře a hlasování u této knihy a přeji krásný zbytek večera!