Nováček//TODODEKU

•10•

Takže lidi já to nemám ráda, ale přesto dávám poznámky od autora na začátek kapitoly. Jen jsem vám chtěla oznámit, že jsem si chtěla původně dát menší pauzu od tohohle příběhu. Nakonec mě pár věcí motivovalo, ale nejsem si jistá zda dostatečně. Takže prosím pokud chcete abych normálně pokračovala, podpořte mě hvězdičkou, hodně to pro mě znamená. Děkuji za pozornost a hodně štěstí do online výuk lol.

„T-Todoroki...." Zajímalo by mě čím jsem ho naštval. To on tam spal s nějakou holkou, já ne. Podíval se na mě a vypadalo to že chce něco říct, ale v tu chvíli k naší lavici přišel blonďák, se kterým jsem se včera líbal. „Oi Deku! Už jsi v pohodě? Nechceš si jít na chodbu si promluvit?" Podíval jsem se na něj, doufám že jsem nedal najevo, jak moc mě teď sere že tu je. „Nene to je dobrý..." Todoroki se jen na nás utrápeně díval, chtěl jsem ho obejmout. „Hele nechceš se mnou na oběd?" Jen jsem přikývl, protože nic jiného mi nezbývalo. Vzal učebnice z mého stolu a dal je do tašky, dál už jsem jen cítil že mě drží za ruku, na zádech má svojí tašku a v druhé ruce kterou mě nedržel, měl tašku mojí. Cítil jsem se docela trapně, všichni na nás koukali. Každopádně jeho ruka byla teplá a bylo mi docela hezky....

„Jsi v pohodě Izuku? Celý den si nějaký skleslý. Doufám že víš že mě můžeš říct všechno?" Zvedl jsem svou sklopenou hlavu a podíval jsem se mu do očí. Teprv z bolesti v jeho očí mi došlo, že mu ubližuju. Já to vidím tak jak kdyby šlo jen o mě, ale moje srdce je prostě zamilované do Todorokiho a doteď jsem přehlížel fakt, že tím vlastně ubližuji blonďákovi na proti mě. Udržoval jsem stále nepřetržitý oční kontakt, ale neměl jsem na to zadržet slzy. Mé oči se hrozně rychle zamořili slzami a já začal potichu vzlykat. „Hej hej...." Objal mě a začal mě hladit po vlasech. „J-já se omlouvám! Celou dobu jsem myslel jen na sebe a ne na to jak moc tím ubližuji tobě! Já už dál nemůžu!..." Opět jsem se mu podíval do očí a koukal na jeho zmatený pohled. „Co blbneš? Mě a ubližovat? Izuku já jsem šťastný jen za to že tě mám na blízku, čím bys mi měl ubližovat?" Z očí se mi opět začaly valit slzy. „T-T-Todoroki....." Neměl jsem sílu
říct něco jiného. „T-ty ho máš rád, že ano? Mělo mi to dojít hned. Každopádně i přes to bych ti chtěl být na blízku, i když jen jako kamarád. Ten kluk je anděl. Objal jsem ho jak jen jsem mohl. Usmál se a objal mě naspátek.

Od teď budou kapitoly o něco kratší, za to se omlouvám. Tahla kapitola je teda speciálně krátká, ale je mi docela špatně a nemám náladu se tu nějak rozepisovat.