like a brother / hughes brothers

thirty two

Jack se jen pousmál a přibližoval se blíž.

"Jsem tady!" křikl ode dveří Quinn.

"Správná chvíle," řekl ironicky Jack a odtáhl se.

"Neruším?" zeptal se a sedl si naproti nám na gauč.

"Ne, ty nikdy, ráda tě vidím," usmála jsem se a šla jsem ho obejmout.

"My tebe taky, ženo," odpověděl Quinn.

"Tak co, dáme nějakou lepší večeři?" navrhl Jack.

"Klidně, nejsem proti," usmála jsem se.

"Tak za pět minut se sejdem dole u recepce?" řekl Quinn.

"Jo, to snad stihnu," odpověděla jsem a šla jsem ke kufru.

Po chvíli přehrabování jsem našla černé šaty, které mi tam hodil Luke.

Natáhla jsem je na sebe, do kabelky jsem si vzala peníze a telefon, upravila jsem se před zrcadlem a běžela jsem za klukama.

"A to jsem si myslela, že se bude čekat na mě," zasmála jsem se, když vedle mě stál jen Quinn.

"Znáš Jacka, vždycky chce vypadat nejlépe," odpověděl Quinn.

"Já vím, to on ale vypadá i tak," řekla jsem.

"Jinak, jak jsi chtěla ten dort, tak zítra ráno si ho budeš muset vyzvednout, potom ti nasdílím adresu," usmál se.

"Dekuju moc, že jsi mi to zařídil," naznala jsem s úsměvem.

To už se Jack přibližoval k nám.

"Můžeme?" zeptal se.

"Jo, jdem," řekl Quinn a šli jsme k restauraci.

Tam jsme si skvěle popovídali, najedli jsme se a při západu slunce jsme se vraceli na hotel.

"Ještě se stavím, Kath," usmál se Jack, když jsme stáli před mým pokojem.

"Tak jo, budu ráda," řekla jsem a zmizela jsem ve svém pokoji.

Dala jsem si sprchu, odlíčila jsem se a v noční košili jsem si zalezla do postele.

Po chvilce zaťukal Jack, tak jsem mu šla otevřít.

"Nechtěl jsem tě budit," začal.

"Nevzbudil jsi mě," usmála jsem se a objala jsem ho.

"Pokud chceš spát, klidně mi řekni, můžeme se vidět i další dny," řekl.

"Já tě chci mít tady u sebe, teď hned," odpověděla jsem.

"To jsem rád," zamumal a sedl si vedle mě na postel.

"Hele, nepustíme si nějaký film?" usmála jsem se.

"Nějaký horor?" navrhl.

"Ne, to v žádném případě," odpověděla jsem.

"Hej, na jiný už spolu snad ani nekoukáme, Kath," usmál se.

"No právě, nechtělo by to změnu?" zeptala jsem se.

"Ale tradice by se měnit neměly," zamumlal Jack.

"Jen dneska, prosím," řekla jsem.

"Jak chceš," odpověděl a pustil nějakou slaďárnu.

V půlce filmu jsem stejně usnula.

Slyšela jsem jen: "Dobrou noc," a cítila jsem polibek na čele a zakrytí peřinou.