prolog

2K 48 0
                                    

Po chvíli ticha se ke mně přiblížil a dlouze mě políbil.

"Ani nevíš, jak dlouho jsem o nás dvou přemýšlel, pořád víc a víc mi dochází, že nemůžu být bez tebe a asi bych nepřežil, kdyby tě měl někdo jinej," začal s jemným úsměvem na tváři.

"Já," zamumlala jsem.

Neměla jsem slov.

Vždycky byl jako můj brácha.

Dvojče.

Nejlepší kámoš.

Chránil mě před všema idiotama, co se ke mně přiblížili.

Všechno jsme vždycky dělali společně.

A teď?

Tohle.

xxx

Nový příběh! Snad jste si Velikonoce užili a užíváte si volno a chvilky pro sebe. I když vím, že bychom si je nejradši představovali jinak. No co se dělat.

Snad se vám příběh bude líbit!

like a brother / hughes brothersKde žijí příběhy. Začni objevovat