like a brother / hughes brothers

eight

"Za měsíc se vidíme, Jackie," špitla jsem, když jsem ho po pár dnech pevně objímala na letišti.

Nechtěla jsem ho nechat odjet.

Ale věděla jsem, že bude hůř.

"Za měsíc," usmál se a koukl mi do očí, "budeš mi chybět," zamumal a ještě jednou mě objal.

"Ty mně, kámo," řekla jsem a u posledního slova se mi zlomil hlas.

Pláč byl na krajíčku.

"Neplakej," zamumlal a pohladil mě po tváři, "mám tě moc rád, Kath," špitl.

"Já tebe," pousmála jsem se a to už šel směrem ke gatu.

"Tak jsme zase zbyli sami," zamumlal Luke, když jsme si sedli do auta.

"Nojo, jako vždycky," řekla jsem.

"Co se dá dělat, Kath," pokrčil rameny.

"Už to tak bude," usmála jsem se.

"Dojdeš k večeru dát Fifu?" zeptal se Luke.

"Tak jo," odpověděla jsem s úsměvem.

Po půl hodině jsme byli doma a já jsem šla radši domů.

Nechtěla jsem u Hughesových otravovat, když byl doma jen Luke.

Přece jen, spolu si rozumíme asi nejmíň.

Možná je to tím, že je to benjamínek.

"Prosím?" zvedla jsem telefon.

"Kath, můžeme si prosím promluvit?" ozval se do telefonu můj bývalý přítel.

"Nechci tě vidět, Matte," pošeptala jsem.

"Prosím, chci ti všechno vysvětlit," začal.

"Já tě znám moc dobře, která pohádka to bude tentokrát?" zeptala jsem se.

"Co je, Kath?" nechápal.

"Hele, promiň, nechci mít v životě lháře a podrazáky," zamumala jsem a zavěsila jsem.

Fuu.

To bylo vyčerpávající.

A vlastně mi došlo, že  jsem udělala dobře, že jsem ho nechala být.

Poslední dobou jsem si uvědomovala, že kluka nepotřebuju, mám tři bráchy od vedle.

Po chvilce jsem vyčerpáním usnula.

Vzbudilo mě před sedmou vyzvánění mého telefonu.

Jack.

"Ano?" zamumala jsem, když jsem hovor zvedla.

"Slíbil jsem, že si budeme volat častěji," usmál se.

"Ty jsi mamlas," začala jsem, "jaká byla cesta?" zeptala jsem se.

"Super, hrozně rychlá," řekl.

"Tak to je dobrý," naznala jsem.

"Hele, až dojedeš, musím ti něco říct," špitl.

"Už mi řekneš, proč ses těch pár dní choval tak zvláštně?" zeptala jsem se.

"Možná," pokrčil rameny.

"Nebo se mám zeptat Luka?" naznala jsem.

"Jak Luka?" zeptal se.

"Jsme domluvení na Fifu," usmála jsem se.

"Tak ono mu nestačí, že bude porážet jen mě, jo?" zakroutil hlavou.

"Očividně ne," špitla jsem s úsměvem.

"Tak si potom napíšeme?" zeptal se.

"Jo, určitě, měj se Jackie," usmála jsem se a zavěsila jsem.