like a brother / hughes brothers

sixteen

Další den se moc věcí nedělo, jen jsme uklízeli s rodičema na zahradě.

Po obědě mi volal Jack.

"Ahoj," usmála jsem se, když jsem ho viděla.

"Chybíš mi, Kath," řekl.

"Nech toho, ty mně taky," špitla jsem.

"Co máš dnes v plánu?" zeptal se.

"Ále, s Lukem jdeme na nějakou párty, abychom trošku pozapomněli na to, jak moc nám s Quinnem chybíte," usmála jsem se.

"Chybíme vám oba, jo?" zamumlal.

"Jo, už se nemůžu dočkat, až vás s Quinnem zase rozdrtíme v basketu," řekla jsem.

"Fakt? Až tak?" zakroutil Jack hlavou.

"Ano," usmála jsem se.

"Taky mi chybíš, zlatí," řekl Jack.

"Za chvilku budeme spolu, neboj," zazubila jsem se.

"Ano, za měsíc a kousek," odpověděl.

"Pokud za tebou ještě nepřiletím na návštěvu," řekla jsem.

"To by mi vůbec nevadilo, naopak, zní to velmi lákavě," naznal.

"Ještě o tom popřemýšlím," usmála jsem se.

"Ale tak, alespoň na pár dní by jsi dojet mohla za mnou," řekl.

"Zkusím to nějak naplánovat se školou," naznala jsem.

"To doufám," usmál se.

"Hele, jdu se chystat na tu párty, ať nedělám Lukovi ostudu," řekla jsem.

"Doufám, že mi tě ohlídá," naznal.

"Určitě jo, je to Luke, ten mě hlídal vždy, když ty jsi zrovna nemohl," špitla jsem.

"Měj se, napíšeme si, Kath," usmál se.

"Ty taky, pa, Jackie," řekla jsem a sedla jsem si k zrcadlu.

S líčením jsem to nepřeháněla, ale outfit jsem jako téměř vždy sladila do modra.

Bílé tílko a tenisky, džíska a delší modrá sukně.

"Můžeme?" objevil se v mém pokoji Luke.

"Jojo, už jdu," usmála jsem se, když jsem si házela kabelku přes hlavu a navoněla jsem se.

"Pěkný," řekl.

"Jo?" zeptala jsem se a ještě jsem se zkontrolovala v zrcadle.

"Moc," usmál se.

"Dík," naznala jsem.

"Jo, jinak, ustlal jsem ti pak u nás," řekl.

"Seš hodnej," usmála jsem se.

"Já vždy," zazubil se.

Po jeho boku jsem se vydala k domu, kde se party konala.

"Děvčátko a bodyguard," zasmál se za dveřmi můj ex, Matt.

Ignorovala jsem ho a radši jsme se šli s Lukem trochu napít.

No, on teda asi moc ne, ale já trochu víc.

Po několika hodinách Matt znovu dolézal.

"Už mě vyslechneš?" zeptal se.

"Ne, nech mě," odpověděla jsem.

"Chci jen jednu šanci, poslední," začal.

"Měl bys mě už nechat," řekla jsem a koukla jsem na něj.

Ty jeho oči jsem na něm měla vždy ráda.

"Ale co když nechci?" zeptal se a chytil mě za ruku.

"Já, už," začala jsem, ale on mě přerušil polibkem.