like a brother / hughes brothers

one

"Notak, Jakcie, nebuď smutnej, že je i Kath lepší, než ty," zasmál se Quinn, kydyž jsme Jackovi s Lukem dali další koš.

"Nejsem smutnej," zamumlal a hodil nám jednoduchý koš i on.

"Nojo, pořád ti to jde," zasmál se.

"Navrhuju pauzu," řekl Luke a šel do kuchyně pro džbán s džusem.

Abych to trochu vysvětlila.

S rodinou Hughesových se znám od malička.

Naši rodiče jsou moc dobří kamarádi a fakt, že nemám sourozence to ještě umocnil.

Ti tři jsou mí malí ochránci.

Vždycky, když mě někdo otravoval, zastali se mě. No a já je všechny zase maximálně podporovala v hokeji.

"Kdy letíš zpátky?" zeptala jsem se Quinna, když jsme si sedli vedle sebe na trávu.

"Za tři dny, jsem tu jen na otočku, trochu jsme si odpočinuli po tom juniorským mistrovství, bylo to náročný," špitl.

"To já vím, ale hráli jste dobře," odpověděla jsem.

"Škoda, že jsme nezvládli ten poslední zápas," řekl.

"I to stříbro je obrovský úspěch, Quinnie," zasmála jsem se a objala jsem ho kolem ramen.

"Quinnie! Luke si chce a tebou zastřílet," křikl Jack, který k nám běžel z domu.

"Na koš?" zeptal se a neochotně se zvedl.

"Jo, já jsem prej špatnej," zamumal, sedl si místo něj vedle mě a podal mi kelímek s vodou.

"Dík," pousmála jsem se.

"Já se mu nedivím," upustil Quinn a odešel.

"Co novýho, Kath? Dlouho jsme si nepopovídali," řekl, když už byl Quinn dostatečně daleko.

"Hele, asi celkem nic, co se najednou staráš?" zeptala jsem se.

"Vždycky když jsem byl pryč, tak jsme si volali," pousmál se.

"Chybí ti ty naše telefonáty do jedné do rána?" zasmála jsem se.

"Jo, docela dost, byl to vždycky takovej fajn pokec," zamumlal.

"Neměl by ses soustředit na hokej?" zeptala jsem se.

"Vždyť jo, ale pár minut bych si na tebe najít mohl, až budu v Ann Arbor," odpověděl.

"Stejně na to zapomeneš, jako vždy, Jackie," řekla jsem s úsměvem.

"Fakt ne, přísahám," zamumal.

"Jak myslíš," pousmála jsem se.

"Jdem si ještě neco zahrát?" zeptal se.

"Jo, můžeme," řekla jsem a zvedla jsem se ze země.