like a brother / hughes brothers

thirteen

Po třech dnech jsme stáli s Jackem na letišti a objímal jsme se.

"Za měsíc budu doma," zamumlal tiše.

"Já vím, Jackie," špitla jsem.

"A potom budeme spolu," řekl s úsměvem.

"A potom poletíš na osmnáctky a potom na Slovensko," řekla jsem.

"Nejradši bych byl s tebou," pošeptal.

"Na to zapomeň, nebudeš se kvůli mně, nějaký obyčejný holce, vzdávat svýho snu a toho, co máš tak rád," odpověděla jsem.

"Vždycky mě budeš v hokeji maximálně podporovat, co?" usmál se.

"Vždycky to tak bylo, nehodlám to nijak měnit," řekla jsem.

"Já vím, moc si toho vážím," naznal a políbil mě do vlasů.

"Mám tě ráda, Jackie," pousmála jsem se, když jsem k němu zvedla hlavu.

"Já tebe, uvidíme se brzo, hned jak doletíš, ozvi se mi, že jsi v pořádku," řekl a opatrně mě políbil.

"Ty se taky nikdy nezměníš, vždy budeš můj starostlivý Jack," naznala jsem.

"To si piš," usmál se.

"Měj se, zlato," řekla jsem a šla jsem směrem k letadlu.

Za několik hodin už jsem byla doma.

Šťastně jsem se rozvalila na postel.

"Jackie, už jsem doma," řekla jsem, když jsem na telefonu viděla jeho obličej.

"Už teď mi chybíš," zamumlal.

"Ty mně," špitla jsem, "ale, zvládli jsme i delší pauzy, třeba teď, od srpna do prosince," odpověděla jsem.

"To je pravda, tohle je nic," zasmál se.

"Hele, nějak mě ten let zmohl, jdu se natáhnout," řekla jsem.

"Tak jo, dobrou, ať se ti zdá něco pěknýho, o nás," usmál se.

"No hlavně doufám, že se mi nebudou zdát nějaký noční můry," zasmála jsem se.

"To nesmí, nejsem totiž poblíž," odpověděl.

"Dobrou, Jacku," špitla jsem.

"Dobrou, zlato," zazubil se a zavěsil.

Už jsem skoro usínala, ale vyrušil mě další telefon.

"Heeej, Kath, jsi už doma, nepodniknem něco?" volal mi Luke.

"Co, něco?" zeptala jsem se.

"Kino, pizza, nevím, nudím se," ozval se.

"Nešlo by to zítra? Jsem unavená a chci spát, ten let mě zmohl," řekla jsem, když jsem koukla na hodinky.

Ukazovaly sice jen sedm večer, ale já už byla mrtvá.

"Tak jo, tak zítra," řekl.

"Hele a pomůžeš mi potom s něčím?" zeptala jsem se.

"O co jde?" zamumlal.

"Řeknu ti to zítra, jo?" usmála jsem se.

"Fajn, zatím, Kath," řekl.

"Měj se, Luku," naznala jsem a zavěsila jsem.