like a brother / hughes brothers

twenty

"Poletíš s náma?" zeptal se Luke, když jsem k němu došla.

"Jo, asi jo," odpověděla jsem.

"Super zprávy, Jack bude mít radost," zazubil se Luke.

"Jo, já vím, já taky," řekla jsem, "přece jen, pak se zase moc neuvidíme pokud poletí na osmnáctky a pak ještě na normální mistrovství," zamumlala jsem.

"Ale pak máte celé léto," naznal.

"Ale to budou samý nováčkovský kempy a tréninkový kempy a tak," řekla jsem.

"Notak, nech toho, Kath," usmál se a objal mě.

"Jsem v pohodě," odpověděla jsem.

"Nejsi," řekl.

"To je jedno, nebavme se o tom," špitla jsem.

"Určitě?" zeptal se.

"Prosím, tak a teď, dáme tu pizzu?" řekla jsem.

"Určitě, zase prošuto?" zasmál se.

"Fakt se ptáš?" usmála jsem se.

"Pro jistou, jestli se něco třeba nezměnilo," odpověděl.

"Nene, tohle bude vždy stejný," řekla jsem a šla jsem k němu do pokoje pustit předzápasový program.

"Tady to je," došel po půl hodině Luke.

"Už mám hlad," zasmála jsem se.

"Já taky," řekl a pustil se do pizzy.

Já snědla jen dva kousky, víc to nešlo.

"Kath, co je?" zeptal se Luke po zápase.

Vůbec jsem tu televizi nevnímala.

"Nic, já jen, došlo mi až teď, jaký ten vztah může mít následky," špitla jsem.

"Co to meleš?" pousmál se.

"Vždyť to přece nejde, aby spolu dva nejlepší kamarádi chodili," začala jsem.

"Hele, pomlč," řekl.

"Vždyť je to pravda, může se tím pokazit úplně vše," odpověděla jsem.

"Takový černý myšlenky si nech na jindy, Kath," naznal Luke.

"Já to myslím vážně," špitla jsem.

"Hele, nech tomu čas, potřebuješ se z těch šílených nápadů asi vyspat," pousmál se.

"Dík za nocleh," řekla jsem, když jsem si zalezla pod peřinu na gauč.

Celou noc jsem se budila.

Byla jsem zmatená.

"Dobrý ráno," houkl Luke v půl osmé.

"Dobrý," pousmála jsem se.

"Už jsi se z toho vyspala?" zeptal se.

"Luku, já, nepoletím s váma za Jackem," řekla jsem rozhodně.

"Co?" nechápal.

"Jste rodina, akorát bych vám to tam kazila," zamumlala jsem.

"To není pravda," řekl.

"Ale jo, už jsem zvládla delší dobu bez Jacka," usmála jsem se.

"A pak přiletí a pošleš ho k vodě? Hele, to jsou vážně špatný vtipy," naznal.

"Luku, přestaň," řekla jsem.

"Možná jsi starší, ale nemyslím si, že děláš dobře," odpověděl.

"Dík za radu," špitla jsem a utekla jsem domů.