Dark Angel [Taekook]

29.

Jungkokův pohled
Už čekám na Hobiho nejmíň půl hodiny a on pořád nikde. Nejspíš na mě zapomněl.
,,Jungkooku, tady jsi."
,,Ahoj Hobi."
Usmál jsem se něj, dnes jsem se na cvičení moc těšil.
,,Dnes nemůžem cvičit."
,,Ou, škoda. Smím se zeptat proč."
,,Noo, ne že by to bylo něco, extra tajného ale ...."
,,To je v poho nemusíš mi to říkat, obejdu se bez toho."
,,Tak díky, já už půjdu, mám deset minut zpoždění."
Odběhl pryč a já osaměl. Rozhodl jsem se jít za Jiminem.

,,Díky lásko." Když jsem otevřel dveře tak tam Jimin s Yoongim zrovna něco kreslili. Jo taky bych to do nich neřekl, ale hlavně že se mají dobře. Nechal jsem je tam o samotě. Teď jsem neměl co dělat.
Náhle jsem si vzpomněl na to jak byl Hobi s oddílem cvičit na figurýnách.

Otevřel jsem dveře od posilovny a vydal se pomalu dovnitř. Obešel jsem  v klidu všechny upíry aniž bych se s někým musel dát do řeči. Nejsem někdo kdo by hledal konverzaci s cizími upíry. Řekl bych, že dokud mě Jimin tak nerozmluvil, byl jsem tak trochu introvert.

Měl jsem štěstí, že v místnosti kde byly figuríny nikdo nebyl. Moc dobře jsem věděl že, zapnout je, není dobrý nápad. Jenže ten ovladač co tam ležel mi nedal pokoj. Jako kdyby volal, Jungkookie pojď sem a zmáčkni ten čudlík. Chvilku jsem ovladač propaloval pohledem.,,Seru na to."
Přišel jsem k ovladači a vzal ho do ruky. Bylo tam plno čudlíků a jelikož jsem nikdy nebyl kamarád s elektronikou mohlo mi dojít, že to tak lehce nepůjde. Hezky se tam vybízel modrý čudlík.... tak jsem ho stiskl. Figurýna vyletěla do vzduchu a trefila strop. Trochu jsem se vyděsil. Koukl jsem se na ovladač. Chvilku jsem ho zkoumal a pak si všiml tkačítka s písmenem A. Doufal jsem, že to pojede automaticky a ne že to odpálí celé sídlo. ,,Tak jo jestli to rozbiju, zdrhnu a budu dělat, jakože nic." Nadechl jsem se a tlačítko stiskl. Figuríny se začaly pohybovat. Sláva, neudělal jsem tu teroristický útok.
Věděl jsem, že když na mě někdo příde, že budu mít průser, ale potřeboval jsem cvičit a Hobi tu nebyl. ,,Tak jo jdeme na to." Pobídl jsem se a přistoupil k figuríně blíž.

Taehyungův pohled
Shodil jsem dolů činku, kterou jsem nejmíň stokrát zvedl. Pro dnešek jsem měl dost proto jsem šel do sprch.

Dopadala na mě horká voda a mě v hlavě zůstával pořád jeden a ten samý. Nevím co to se mnou Jungkook dělá, vždycky když jsem někoho seřval, tak mě to bylo jedno, proč lituji toho že jsem seřval Jungkooka?

Vylezl jsem ze sprchy.,,Sakra." Zanadával jsem si. Nechal jsem tam mikinu.

Sebral jsem mikinu ze země a prohrábrl si své mokré vlasy co mi lezly do obličeje.
Zastavil jsem se. Myslel jsem si, že má Hoseok dneska hlídku. Ve cvičební místnosti bylo rozsíveceno.
Došel jsem k místnosti a nahlédl do místnosti.

Jungkookův pohled
Trefil jsem figurínu znova a znova. Probudil se ve mě vztek. Byl jsem nastvaný na Taehyunga. I když to se mnou nejspíš myslel dobře. Pořád ranil mé city.
Ozvala se rána. Figurína se v polovině rozdělila.
Zadýchaný jsem hleděl na figurínu.

Taehyungův pohled
Jungkook zrychleně vydechoval. Tričko se mu lepilo na spocenou hruď a pohled měl upřený na své dílo.
Přišel jsem blíž, ale on mě stále nevnímal.,,Víš, že je neslušné ignorovat starší?"
,,Pane bože!"
Jungkook uskočil asi o metr dál.
,,Bůh nejsem, ale budu to brát jako kompliment."
Zamračil se.
,,Vypadáš víc roztomile, než naštvaně."
,,Co tu chceš?"
,,To bych se měl ptát já tebe, ale jestli tě to zajímá... přišel jsem za tebou."
,,A co jsi po mě tak důležitého chtěl."

Jungkookův pohled
,,Omluvit se ti." řekl.
,,Huh?"
,,Já vím možná je to pozdě, ale i tak to zkusím. Takže.... Nechtěl jsem na tebe zařvat a už vůbec jsem nechtěl, aby ses zranil. Víš bojím se, že by jsi mě za pravdu odsoudil.”
Bylo mi ho líto a to fakt hodně.,,Dobře, odpustím ti, ale pod jednou podmínkou...Až budeš připravený, řekneš mi pravdu."
,,Pokusím se."
,,A aby jsi věděl....."
Přitáhl si mě blíž a nahl se mi k uchu.,,Vždycky jsi pro mě byl dost dobrý, to já jsem ten co si tě nezaslouží."
Polkl jsem a těžce vydechl. Chtěl jsem se odtáhnout, ale stále mě držel.

Proč se vždycky to dobré pokazí?

Já vím, líp jsem to ukončit nemohla.

❤❤