Dark Angel [Taekook]

4.

,,Ty nejsi Hobi." udivil se blondýn naproti mě.,,No.... ne já jsem Jungkook." Chvíli jsem se odmlčel.,,Tvůj nový spolubydlící." objasnil jsem situaci.,,Park Jimin." řekl a podal mi ruku. Neváhal jsem a podal mu tu svou. Jenže místo poklepání mě stáhl do objetí. ,,Moc mě těší Jungkooku....Nebo jak ti mám říkat?" otázal se mě hned co mě pustil.,,Stačí Kooku, ale je to na tobě."
,,Hmmmm co takhle Kookie?" Překvapilo mě jak přátelsky se choval a to jsme se neznali ani pět minut.,,Ať je tedy po tvém." svolil jsem.,, Nuže tedy Kookie. Pověz mi něco o sobě." A tak začala naše dlouhá konverzace, než nastal čas jít do jídelny.

Kdyby Jimin nešel se mnou, nejspíš bych se tu ztratil jako jehla v kupce sena. V jídelně bylo hodně upírů. Byl jsem lehce nervózní, ale nedal jsem to na sobě znát. V jídelně měli 'nejstarší' samozdřejmě svůj vlastní stůl. Já seděl někde zapadlý u Jimina zakousávajíc se do čerstvého fláku masa.,,Hej Chimi. Kde máš sugar?" Zeptal se nahlas kluk sedící o něco dál.,,Nebo bych měl říct Sugu?"
Teď mi došlo, že se Jimina snaží urazit. Ten, ale nic neříkal. Propaloval pohledem podlahu. Nejspíš ten upír chtěl něco říct, ale nestihl to. Objevil se nalepený na stěně jídelny s rukou pod krkem. Krk mu svírala ruka upíra se světlými mint vlasy.,,Jestli mě s ním ještě někdy budeš spojovat ocitne se ti kůl v srdci." Řekl s kamenným výrazem.
,,Yoongi! Už zase? Jestli to bude takhle pokračovat tak tě na týden pošlu do sklepení!" Zařval náš pán tak silně, že jsem sebou musel cuknout. Yoongi si jen něco zanadával a s praštěním dveří zmizel.
,,Jimine pojď." Pobídl jsem ho
,,Co?"
,,Půjdeme radši pryč." Nemusel jsem ho dál přemlouvat.

Jimin byl celou dobu zamyšlený. Koukal jsem na něj jak se při hrabání ve skříni utápí v myšlenkách.,,Odkud se s Yoongim znáš?" otázal jsem se, abych přerušil ticho panující tu dlouhou chvíli.,,Jen od vidění." Odsekl.,,Ale no taak, já nikomu nic neřeknu." přemlouval jsem ho.,,A co by jsi neměl říkat?" Moc dobře vím, že si hraje na blbečka.,,Řekni mi co se mezi vámi stalo." Už jsem ho asi doopravdy štval.
,,Co si to nalhávám stejnak to celé sídlo ví..." Povzdechl si a odmlčel se.,,Já poslouchám." Byl jsem hrozně nedočkavý.,,No.......