17.

1.8K 133 1
                                    

V hlavě mi hrála hudba a já synchronizoval vzpomínky s pohyby. Moc mi to chybělo. Nikdy nezapomenu na svůj první duet. Tančil jsem s dívkou jménem Jisoo. Byla krásná, kdybych žil tak mě s ní nejspíš rodiče zasnoubí. Ale to bych za žádnou cenu nechtěl moje srdce bije pro... pro koho? Pro koho mé srdce bije? Nikdy jsem nikoho nemiloval, nikdy jsem neměl lásku, neměl jsem druhou polovinu. Moje pohyby se začaly stávat intenzivnějšími, když jsem si vzpomněl i na špatné události. Probíral jsem v hlavě celý můj život všechno, co se stalo. Všechno na co jsem pyšný a taky čeho lituji. Za co se stydím, za co bych žil dál, z čeho se mi udělá úsměv na tváři, pro co bych plakal. A na konec? Zavzpomínal jsem na svůj poslední den. Tam jsem svůj tanec ukončil. Zrychleně jsem dýchal. Místností se ozval potlesk a já ztuhl. Tolik pohledů upřených na mou osobu mě znervózňovalo.,,To bych nečekal, že umíš tak dobře tančit.” řekl Hoseok.
,,D-díky.Víš no.. já budu muset jít." Bože Kooku, ty jsi takový debil!
Hned co se mi naskytla šance jsem zdrhal. Vzal jsem to kratší cestou kolem sprch. Možná mě pochválil, ale já to bral spíš jako trapas.

No, ale já debil to vždycky všechno doseru. Dnes jsem to dosral tím, že jsem do někoho narazil. Přede mnou stál Taehyung...s ručníkem...kolem...pasu!
,,Moc se o-omlovám.”
Ihned jsem odvrátil pohled, i když jsem nechtěl. Měl perfektní tělo.
,,Dávej pozor kam běháš, jinak bys mohl vidět co nechceš. " Kývl jsem a obešel ho obloukem. Co myslel tím, že bych viděl to co nechci? Ne, ani náhodou to nemyslel tak jak si to myslím já. Přeci nemohl myslet jeho.... Kooku! Sakra nemyslel to úchylně! Ale co když jo? Tak potom by mi asi nevadilo ho vidět..... Kurva vzpamatuj se!

Na chvilku jsem se zastavil, než jsem vešel do pokoje. Zaposlouchal jsem se do ticha. Víte nerad bych tam vlezl a viděl víc, než jsem viděl před tím. Naštěstí bylo opravdu slyšet jen ticho, hluboké ticho. Tak jsem s nádechem dveře otevřel. Ty dvě hrdličky se na sebe mačkali v rakvy a spokojeně oddychovali. Znova jsem si vzpomněl jak moc jsem sám. Jak nemám nikoho nablízku. Nemám ke komu bych se přitulil a objal ho, dal mu svou lásku. Cítil jsem se prázdný v srdci. Potřebuju někoho, kým bych své srdíčko naplnil.,,Kookie?”
,,Hmmm"
,,Kde jsi byl?"
,,Kouknout se do posilovny."
,,Aha"
,,Jimine ... proč jsem tak sám?"
,,Jak to myslíš? Máš přece mě a Giho.”
,,Jo, ale vy jste kamarádi, já myslím někoho bližšího."
,,Prosímtě Kookie... Někdo se najde, jen tomu nech čas. Já taky nikdy nečekal, že bych byl s Yoongim."
,,Je to těžký ,když jsi skoro nezažil ten pocit... ty motýlky v břiše."
,,Skoro? Takže už jsi je zažil."
,,Ne ...Já vlastně sám nevím. " Ten otravný hmyz se objevoval jen zřídka, když jsem byl v blízkosti...
,,Víš, když nikoho nemůžeš dlouho najít, musí tě potkat osudová láska.” utěšil mě Jimin
,,Hezká představa."
S touhle hezkou představou jsem usnul.

Občas je těžké si připustit ,že milujeme někoho koho nesnášíme.

Tak tahle kapitolka je plná citů. Ach jak dojmné. Jimin vlastně řekl Kookovi, že jsou s Yoongim spolu! A ani si to neuvědomil....

❤❤

Dark Angel [Taekook]Kde žijí příběhy. Začni objevovat