Be My... Valentine! (fan fiction w/Louis Tomlinson)

- kapitola 11.

LonelyTomcat: Dobrou

Napsal jsem na úplný závěr a trochu se zamračil. Teď jenom vydržet až do rána. Nemohl jsem jít spát - věděl jsem to. Nebo minimálně tušil. Pokaždé, když se stalo něco podobného stalo, něco co mi dokázalo dokonale rozházet všechny mé myšlenky, má noc byla bezesná, dlouhá a přinejmenším děsivá! Takže to budeme protahovat, co nejdéle to půjde. Nejlépe do chvíle, v níž usnu naprostým vyčerpáním! Natáhl jsem se tedy znovu pro své poznámky not a textů k písničkám a rozhodl se věnovat jim. Nebylo by legrační složit písničku o bývalé holce? Spíš dost ubohý! Co takhle napsat něco jiného? Něco, s čím bych mohl přijít hned zítra do nahrávací společnosti a během krátké doby ji sdílet s veřejností. Jasně, že by to bylo skvělý. A taky bude! Navíc ta písnička bude skvělá.

Rozhodněji jsem sevřel v prstech tužku a jelikož mi v uších začínala cinkat nová melodie, rychle jsem načrtl několik čar, které měly symbolizovat notovou osnovu, a začal psát akordy, co se mi vybavovaly relativně rychle při pohledu na kytaru. Stále se opakující akordy D - G - Bm - G. D - G - Bm - G. Přemýšlel jsem nad tím dál, nad akordy, nad slovy, nad spoustou dalších věcí,... ale nad ní. Bohužel. Bohudík? Posouval jsem si naši denní konverzaci několikrát na úplný začátek a poctivě si je pročítal až na úplný konec. Tolik inspirace?! Její přezdívka? Knight (rytíř).

I might never be your knight in shining armour (= možná nikdy nebudu tvůj rytíř v lesklé zbroji)

Zprávy jsem si projel znovu a uvědomil si, že ji s velkou pravděpodobností nikdy skutečně nespatřím. Minimálně pokud si to ona sama nebude též přát. Takže se ji nikdy možná ani nebudu moct dotknout - nikdy se nebudu moct přesvědčit o tom, zda je skutečná. Skutečně taková, jako se mi zatím prezentuje. Že ji nikdy nebudu moct poznat ve skutečném prostředí, v němž se pohybuje. A pravděpodobně nikdy nepoznám nikoho, kdo ji zná.

I might never be the one to take home to mother (= možná nikdy nebudu ten, koho vezmeš domů ke své matce)

Nikdy ji nebudu moct splnit všechna její tajná přání. Navždy pro mě bude jen někým, k němuž se budu snažit utíkat svými myšlenkami, i když to ve skutečnosti mi to bude k ničemu. A i přesto, že bych se do ní po nějaké době mohl zamilovat, bude mi to k ničemu. Ale kdybych mohl, udělal bych něco. Něco, čím bych ji ohromil a možná i trochu vystrašil, jako zamilovaný puberťák svou první dívku někde na rande.

And I might never be the one who brings you flowers (= a možná nikdy nebudu tím, kdo ti přinese květiny)

Ale i přes všechny tyto nepříznivé věci vím, že se na naše zprávy budu upínat tak dlouho, jak to jenom půjde. I kdyby to mělo znamenat, že budu jenom někdo, kdo se ti 'pokusí' na dálku rozumět. A pokusí se ti pomoct v každé složitější chvíli tvého života. Budu moct být tím jedním, co ji bude moct dát jakoukoliv část dne, kterou si jen bude přát.

But I can be the one, be the one tonight (= ale můžu být tím jediným dnes večer)

...

Baby I'm perfect, baby I'm perfect for you (= zlato jsem perfektní, zlato jsem perfektní pro tebe)

... 

Páni. Je to tak jednoduché o ní psát - a to i přesto, že ji prakticky neznám! Jak je to jenom možné? Každopádně... kdyby se to Meryl dozvěděla, s její výbušnou povahou by mě zajisté zastřelila. Ale jak by se to mohla dozvědět, když neví, kdo jsem? Problém vyřešen. A... tři další hodiny pryč, aniž bych skoro hnul prstem. Jedna hodina ráno - že bych to skutečně zabalil dřív, než si v noci zabodnu tužku do ruky, zmačkám to, co mě napadlo, a pak bych si to vyčítal minimálně osmačtyřicet hodin. Takže po položení všech potřebných věcí na noční stolek, jsem zhasl světlo, přikryl se a zavřel oči.