Okouzleni prvním pohledem

21. kapitola

„Musíš se usmířit s Natem. Je to můj kluk a já taky chci trávit čas s váma objema. Čau Deane." řekne a zdraví při tom několik lidí, kteří projdou kolem nás.

„Fab, měl by přijít za mnou, vždyť on mě uhodil. Ale můžu to zkusit, ale spíš mu domluv ty jo? Zatím." zamířím do třídy, kde mi začíná hodina laborek.

„Super, jste tu slečno. Máte dvojici s Dylanem." oznámí mi učitelka.

Dylan Bob Marley je největší děvkař naší školy. Je to fotbalista a všichni ho miluju, ještě jsem nepřišla proč.

Přijdu k naší lavici, kde už sedí a prohlíží si papíry s úlohami.

Kývnu hlavou na pozdrav a on mi přisune papíry.

„Takže bychom měli dát kopřivu pod mikroskop a.."

„Promiň, ale mě to nezajímá." řekne upřímně.

„Promiň, ale tohle je práce ve dvojicích a já bych to nerada dělala sama. Takže by ses mohl konečně někdy schopit a trošku se i něco naučit!" zarazí se a mě to zarazí taky, protože, co to sakra ze mě vyšlo?!

„Tak jo! Co máme dělat?" zvedne ruce na obranu a pokrčí se k papíru.

Hodina uteče celkem rychle a překvapivě se mnou Dylan spolupracuje. Stihneme toho víc než bychom měli.

Odevzdám papír učitelce na stůl a odcházím ze třídy, zastaví mě ale hlas mého spolupracovníka.

„Emily, fakt se s tebou dobře pracuje. Nechceš někam zajít, dneska večer?" mrkne na mě tím svým způsobem, kterým by se roztekla každá holka.

Jsem zaskočená. Jsem jednou ve dvojici s nejznámějším klukem na škole a hned mě pozve na rande.

Em, mysli na to, že máš kluka.

„Promiň, ale nemůžu." řeknu.

„Ty mě odmítáš?!" skříží si ruce na prsou.

„Ne to ne jenom..., nejsem zvyklá, že mě kluci někam zvou." komolím.

„Tak si zvykni." mrkne a odejde.