Okouzleni prvním pohledem

13. kapitola

Je to něžný nic hloubkového, ale je to příjemný a nechci, aby to skončilo.

Proto mu polibek oplácím.

Líbáme se na basketbalovém hřišti a slunce nás postupně celé ozáří. V břiše mi létá spousty motýlů a já se snažím udržet v sedě.

Nakonec se od sebe odtrhneme a opřeme se o sebe čely.

Dýcháme stejný vzduch mezi sebou a srdce nám oběma buší rychlostí, která ani nejde popsat.

„Naše dohoda, ale pořád platí." zasměje se.

Já se usměju a pořád tomu nevěřím.

„Takže to znamená, že spolu chodíme?" řeknu nejistě, protože se bojím odpovědi.

Nikdy jsem s nikým nechodila a ikdyž chci mít pozornost a mít kluka si o pozornost přímo žádáš asi jí tolik mít nechci.

Furt máme o sebe opřená čela. „Nevím.", pokrčí rameny.

„Hele já teď nemám kamarády, takže mi to asi může být jedno, ale nevim jestli chci pozornost a bylo by to asi moc najednou a hlavně pro školu a...."

„Dobrý, klídek. Můžem to mít tajný." pohladí mě po rameně.

„Jo.., ale rodina? Tý se nebojím a spíš mi jde o pozornost u rodiny..."

„Tak rodině to řekneš ve škole ne, bude to aspoň zajímavější."

Nevim jestli je to dobrý nápad, ale jak řekl bude to zajímavější.

„Tak jo.." vydechnu.

„Tak pojď." pohne hlavou k odchodu.

Chytneme se za ruku a já vím, že už to není jen kamarádský, ale že fakt chodím s Ethanem Parkerem.